Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
.
.
delka = 1;
for (i = 0; i < n-1; i++)
for (j = i+1; j < n; j++) {
sym = 1;
for (k = 0; i+k < j-k; k++)
of (a[i+k] != a[j+k])
sym = 0;
if (sym && (j-i+1 > delka))
delka = j-i+1;
}
.
.
.
A to je časově poměrně dost náročný
Jinak n je délka řetězce a délka je velikost onoho nejdelšího úseku... ostatní je jasný bych řekl...
Díky moc za každou radu
#include <stdio.h>
int main(int argc, char **argv) {
char *start, *end, *lpos, *i, *j;
int lhalf = 0;
if (argc >=1 ) return 1;
start = argv[1];
for(end = start; *end; end++);
for(lpos = i = start; i < end - lhalf; i++) {
for(j = i; j>=start && (i + 1 + (i - j) < end) && *j == *(i+1+(i-j)); j--);
if( i-j > lhalf) {
lhalf = i-j;
lpos = j+1;
};
};
if(lhalf) {
*(lpos + 2*lhalf) = 0;
printf("%s\n", lpos);
return 0;
} else {
return 1;
}
}
if (argc <=1 ) return 1;
ukkonen95() se nám n krát volá funkce upDate() a canonize(). A copak to tu máme uvnitř funkce upDate()? Na dvou místech se nám tu volá funkce test_and_split() to jednou doknce uvnitř cyklu! Takže jen funkce test_and_split() je volána více než O(n). No pak tu máme další volání funkce canonize() uvnitř funkce upDate() a zase uvnitř cyklu! Funkce canonize() je opět volána vícě než O(n)! No a aby to nebylo málo, tak funkce canonize() opět obsahuje cyklus z čehož vyplývá, že ta část uvnitř cyklu se provede ještě víckrát než samotná funkce canonize(), která sama o sobě není volána O(n), ale víckrát. Takže prdlačky švagrová. Ten algoritmus není O(n) ani kdybych zavřel obě oči a praštil se palicí do hlavy. Dokonce bych ho typoval tak na O(n^3) ná základě tohoto rozboru. Když to srovnám s kódem co jsem poslal, který má nejhorší odhad (n+2)*n/8 tedy O(n^2) a to počítám opravdu ten nejhorší případ. Nesmíš taky věřit všemu co se kde píše. Ono takhle akademicky to vypadá dobře, ale když jdeš po tom algoritmu do důsledku tak se nám tam n krát zavolá cosi co má v sobě cyklus uvnitř něhož se nám zase zavolá ? krát cosik a to cosik má v sobě cyklus, která může být zavolán m krát, přičemž hodnota m je nějaká konstanta*n. Tedy přinejmenším O(n^2), ale taky možná O(n^3) protože neznám ?. Abych pravdu řek, nechce se mi po tom pátrat, ale vzhledem k tomu, že je to cosi se stromy, tak tomu dejme O(n^2*log2n) ať nežeru. O(n) fakt ani omylem.
ukkonen95() jsou funkce upDate() a canonize() volány vždy n krát. Uvnitř funkce upDate() je funkce test_and_split() vždy volána nejméně jednou, ale může být i více krát. Stejně tak funkce canonize() je vždy n krát volána přímo z ukkonen95() a může být volána i z upDate() a to i více než jednou. Takže tu máme dvě funkce, které mohou být volány n*a, kde a není nikdy menší než 1, ale a s velkou pravděpodobností závisí na složitosti stromu tedy asi na O(log2n). No a v samotné funkci canonize() máme cyklus, který závisí na délce subřetězce, tedy na n. Takže tvrdit o něčem takovém, že to má složitost O(n), je prostě lež jako věž. To neukecáte, ani kdyby jste se na hlavu postavil. Jen proto, že se v javě až tak nevyznám, jsem možná přehlédl ještě nějaké to kopírování v paměti zase se složitostí O(n), které nám z toho všeho pěkně udělají nejméně O(n^2) jako když vyšije. Mužete to milionkrát okecat, ale O(n) to prostě není.
Nehodlám nic ukecávat, to, co jste předvedl, nemá s důkazem dolního odhadu časové složitosti nic společného a ...Ahá, takže ono jde o dolní odhad složitosti, tak to ten můj algoritmus má taky dolní odhad O(n). Pro řetězec neobsahující žádnou dvojici za sebou jdoucích stejných znaků se provede právě
n-1 porovnání. Aha, takže proč to dělají tak složitě? Ten můj algoritmus je mnohem jednodužší a má stejný dolní odhad složitosti
Mám fakt rád tyhle akademické "počítání" složitosti.V tom pripade vam doporucuji toto PDF.
Tiskni
Sdílej: