Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
. . delka = 1; for (i = 0; i < n-1; i++) for (j = i+1; j < n; j++) { sym = 1; for (k = 0; i+k < j-k; k++) of (a[i+k] != a[j+k]) sym = 0; if (sym && (j-i+1 > delka)) delka = j-i+1; } . . .A to je časově poměrně dost náročný Jinak n je délka řetězce a délka je velikost onoho nejdelšího úseku... ostatní je jasný bych řekl... Díky moc za každou radu
#include <stdio.h> int main(int argc, char **argv) { char *start, *end, *lpos, *i, *j; int lhalf = 0; if (argc >=1 ) return 1; start = argv[1]; for(end = start; *end; end++); for(lpos = i = start; i < end - lhalf; i++) { for(j = i; j>=start && (i + 1 + (i - j) < end) && *j == *(i+1+(i-j)); j--); if( i-j > lhalf) { lhalf = i-j; lpos = j+1; }; }; if(lhalf) { *(lpos + 2*lhalf) = 0; printf("%s\n", lpos); return 0; } else { return 1; } }
if (argc <=1 ) return 1;
ukkonen95()
se nám n
krát volá funkce upDate()
a canonize()
. A copak to tu máme uvnitř funkce upDate()
? Na dvou místech se nám tu volá funkce test_and_split()
to jednou doknce uvnitř cyklu! Takže jen funkce test_and_split()
je volána více než O(n). No pak tu máme další volání funkce canonize()
uvnitř funkce upDate()
a zase uvnitř cyklu! Funkce canonize()
je opět volána vícě než O(n)! No a aby to nebylo málo, tak funkce canonize()
opět obsahuje cyklus z čehož vyplývá, že ta část uvnitř cyklu se provede ještě víckrát než samotná funkce canonize()
, která sama o sobě není volána O(n), ale víckrát. Takže prdlačky švagrová. Ten algoritmus není O(n) ani kdybych zavřel obě oči a praštil se palicí do hlavy. Dokonce bych ho typoval tak na O(n^3) ná základě tohoto rozboru. Když to srovnám s kódem co jsem poslal, který má nejhorší odhad (n+2)*n/8 tedy O(n^2) a to počítám opravdu ten nejhorší případ. Nesmíš taky věřit všemu co se kde píše. Ono takhle akademicky to vypadá dobře, ale když jdeš po tom algoritmu do důsledku tak se nám tam n
krát zavolá cosi co má v sobě cyklus uvnitř něhož se nám zase zavolá ?
krát cosik a to cosik má v sobě cyklus, která může být zavolán m
krát, přičemž hodnota m
je nějaká konstanta*n
. Tedy přinejmenším O(n^2), ale taky možná O(n^3) protože neznám ?
. Abych pravdu řek, nechce se mi po tom pátrat, ale vzhledem k tomu, že je to cosi se stromy, tak tomu dejme O(n^2*log2n) ať nežeru. O(n) fakt ani omylem.
ukkonen95()
jsou funkce upDate()
a canonize()
volány vždy n
krát. Uvnitř funkce upDate()
je funkce test_and_split() vždy volána nejméně jednou, ale může být i více krát. Stejně tak funkce canonize()
je vždy n
krát volána přímo z ukkonen95()
a může být volána i z upDate()
a to i více než jednou. Takže tu máme dvě funkce, které mohou být volány n*a
, kde a
není nikdy menší než 1, ale a s velkou pravděpodobností závisí na složitosti stromu tedy asi na O(log2n). No a v samotné funkci canonize()
máme cyklus, který závisí na délce subřetězce, tedy na n
. Takže tvrdit o něčem takovém, že to má složitost O(n), je prostě lež jako věž. To neukecáte, ani kdyby jste se na hlavu postavil. Jen proto, že se v javě až tak nevyznám, jsem možná přehlédl ještě nějaké to kopírování v paměti zase se složitostí O(n), které nám z toho všeho pěkně udělají nejméně O(n^2) jako když vyšije. Mužete to milionkrát okecat, ale O(n) to prostě není.
Nehodlám nic ukecávat, to, co jste předvedl, nemá s důkazem dolního odhadu časové složitosti nic společného a ...Ahá, takže ono jde o dolní odhad složitosti, tak to ten můj algoritmus má taky dolní odhad O(n). Pro řetězec neobsahující žádnou dvojici za sebou jdoucích stejných znaků se provede právě
n-1
porovnání. Aha, takže proč to dělají tak složitě? Ten můj algoritmus je mnohem jednodužší a má stejný dolní odhad složitosti Mám fakt rád tyhle akademické "počítání" složitosti.V tom pripade vam doporucuji toto PDF.
Tiskni
Sdílej: