Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
31.1.2007 21:58
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
convert mi ho bez problémů zmenšil na 1500x1500, jen při tom potřeboval skoro 2 GB paměti (samozřejmě virtuální).
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.V Linuxe je to pravda, v BSD nikoli, tam neexistuje fragmentacia pamate.
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M
Musí být volný blok virtuální paměti, ne fyzické (ta může být klidně celá plná - tedy až na rezervu definovanou v /proc/sys/vm/min_free_kbytes).
To jste na omylu program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.Nejsem expert na jadro ale jak to popisujete, tak mi z toho plyne, ze virtualni pamet je prakticky nanic. Resp. pokud by se neco odswapovalo, tak by to musel byt cely alokovany blok pameti. Funguje to opravdu takto? Ja zil doted v predstave, ze fyzicka pamet a pamet jak ji vidi proces spolu vubec nesouvisi a provadi se preklad v procesoru pomoci tabulek.
brk() a mmap(), natož user space - malloc(), new) samozřejmě pracuje s virtuální pamětí.
Aha, cili teda pulka bloku pameti zustane v RAM a druha bude na disku. Mezitim se ta odswapovana fyzicka RAM zaplni necim jinym (to je jedno cim) a nasledne nastane potreba priswapovat puvodni odswapovany blok zpet do RAM (rekneme, ze bude potreba). Protoze uz nemuze na sve puvodni misto, bude to nekam jinam. Dojde tedy k tomu, ze onen puvodni blok se ve fyzicke RAM "roztrhne". Proc tedy nejde naalokovat takto "roztrzeny" blok hned na zacatku, ale jak tvrdite, musi byt ve fyzicke RAM souvisly?
Nebo je nekde v me uvaze chyba?#include <stdlib.h>
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#define MAX 1024*1024
#define SIZE 1024*1024
char *pointers[MAX];
int main(void)
{
int i;
char *tmp;
char buf[16];
for (i = 0; i < MAX; i++) pointers[i] = NULL;
for (i = 0; i < MAX; i++) {
pointers[i] = malloc(SIZE);
// memset(pointers[i], 'A', SIZE);
if (pointers[i] == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (pointers)\n");
break;
}
}
for (i = 0; i < MAX; i += 2) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp1)\n");
}
for (i = 0; i < MAX; i++) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp2)\n");
}
fgets(buf, sizeof(buf), stdin);
return EXIT_SUCCESS;
}
Ne, proč? User space aplikacím po fyzické paměti nic není, ty s ní vůbec nepřijdou do styku. To je to, co tu celou dobu od začátku tvrdím - že má-li convert problémy s alokací paměti, není třeba přidávat fyzickou paměť, ale stačí dočasně zvětšit virtuální (přidáním swapu). Dokonce i ten zmiňovaný convert si poradí s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapu…
malloc() alokoval 224 MB blok (pochopitelně virtuální) paměti na počítači s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapem. Kdo nevěří, může si to klidně vyzkoušet sám.
31.1.2007 09:31
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
ulimit -a').
Na 256M to asi neuděláš. On je totiž rozdíl 250M v 256M fyzické a 650M v 256M fyzické.
Právě jsem zmíněnou operaci, tj. zmenšení 15000x15000 obrázku (644 MB TIFF) příkazem convert z balíčku ImageMagick provedl na stroji s 64 MB fyzické paměti. Mám pro zajímavost zkusit ještě 32 MB?
tifftopnm -byrow big.tiff | pamscale -xscale=0.5 -yscale=0.5 | pnmtopng > output.pngTahle kolona zmenší původní tiff na polovinu a uloží výsledek ve formátu png
)
tifftopnm big.tiff >vystup.pnm pnmscale vystup.pnm -xscale=0.1 -yscale=0.1 > vystup_zmenseno.pnmToto cvičeni jsem provedl na P4 1.5GHz s 512 MB RAMM a šlo to docela rychle. Děkuji všem za odpovědi a názory na problém.
Tiskni
Sdílej:
