Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
convert mi ho bez problémů zmenšil na 1500x1500, jen při tom potřeboval skoro 2 GB paměti (samozřejmě virtuální).
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.V Linuxe je to pravda, v BSD nikoli, tam neexistuje fragmentacia pamate.
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M
Musí být volný blok virtuální paměti, ne fyzické (ta může být klidně celá plná - tedy až na rezervu definovanou v /proc/sys/vm/min_free_kbytes).
To jste na omylu program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.Nejsem expert na jadro ale jak to popisujete, tak mi z toho plyne, ze virtualni pamet je prakticky nanic. Resp. pokud by se neco odswapovalo, tak by to musel byt cely alokovany blok pameti. Funguje to opravdu takto? Ja zil doted v predstave, ze fyzicka pamet a pamet jak ji vidi proces spolu vubec nesouvisi a provadi se preklad v procesoru pomoci tabulek.
brk() a mmap(), natož user space - malloc(), new) samozřejmě pracuje s virtuální pamětí.
Aha, cili teda pulka bloku pameti zustane v RAM a druha bude na disku. Mezitim se ta odswapovana fyzicka RAM zaplni necim jinym (to je jedno cim) a nasledne nastane potreba priswapovat puvodni odswapovany blok zpet do RAM (rekneme, ze bude potreba). Protoze uz nemuze na sve puvodni misto, bude to nekam jinam. Dojde tedy k tomu, ze onen puvodni blok se ve fyzicke RAM "roztrhne". Proc tedy nejde naalokovat takto "roztrzeny" blok hned na zacatku, ale jak tvrdite, musi byt ve fyzicke RAM souvisly?
Nebo je nekde v me uvaze chyba?#include <stdlib.h>
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#define MAX 1024*1024
#define SIZE 1024*1024
char *pointers[MAX];
int main(void)
{
int i;
char *tmp;
char buf[16];
for (i = 0; i < MAX; i++) pointers[i] = NULL;
for (i = 0; i < MAX; i++) {
pointers[i] = malloc(SIZE);
// memset(pointers[i], 'A', SIZE);
if (pointers[i] == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (pointers)\n");
break;
}
}
for (i = 0; i < MAX; i += 2) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp1)\n");
}
for (i = 0; i < MAX; i++) {
if (pointers[i] != NULL) {
free(pointers[i]);
pointers[i] = NULL;
}
}
tmp = malloc(SIZE*2);
if (tmp == NULL) {
fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp2)\n");
}
fgets(buf, sizeof(buf), stdin);
return EXIT_SUCCESS;
}
Ne, proč? User space aplikacím po fyzické paměti nic není, ty s ní vůbec nepřijdou do styku. To je to, co tu celou dobu od začátku tvrdím - že má-li convert problémy s alokací paměti, není třeba přidávat fyzickou paměť, ale stačí dočasně zvětšit virtuální (přidáním swapu). Dokonce i ten zmiňovaný convert si poradí s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapu…
malloc() alokoval 224 MB blok (pochopitelně virtuální) paměti na počítači s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapem. Kdo nevěří, může si to klidně vyzkoušet sám.
ulimit -a').
Na 256M to asi neuděláš. On je totiž rozdíl 250M v 256M fyzické a 650M v 256M fyzické.
Právě jsem zmíněnou operaci, tj. zmenšení 15000x15000 obrázku (644 MB TIFF) příkazem convert z balíčku ImageMagick provedl na stroji s 64 MB fyzické paměti. Mám pro zajímavost zkusit ještě 32 MB?
tifftopnm -byrow big.tiff | pamscale -xscale=0.5 -yscale=0.5 | pnmtopng > output.pngTahle kolona zmenší původní tiff na polovinu a uloží výsledek ve formátu png
)
tifftopnm big.tiff >vystup.pnm pnmscale vystup.pnm -xscale=0.1 -yscale=0.1 > vystup_zmenseno.pnmToto cvičeni jsem provedl na P4 1.5GHz s 512 MB RAMM a šlo to docela rychle. Děkuji všem za odpovědi a názory na problém.
Tiskni
Sdílej: