OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Petře, router je hezká věc, ale jen do té doby, pokud Vám stačí pouhé připojení k netu. Nelze na něm provozovat poštovní služby, databáze, xserver a podobně.
Já kupříkladu serveru, který běží na nejvyšší polici ve spíži, často využívám k připojení skrze ssh a třeba čtení pošty a nebo i rychlé údržbě na serverech zákazníků, pokud se mi nechce na krátkou dobu zapínat můj hlavní a mnohonásobně výkonější počítač s velkým monitorem, mnohem větší spotřebou atd... U serveru mám jen 12" černobílý monitor, ale má krásně ostrý obraz.
BTW: Co se spotřeby týče, myslím, že už jsme o tom diskutovali na rootu a taky doporučuju krátký článeček na mcu.cz, dozvíte se konkrétní čísla. První pravidlo je vybavit router kvalitními zpomalenými ventilátoru = déle vydrží v provozu a budou mnohem tišší při zachování rozumné účinnosti, budou taky pomaleji a méně nasávat prach. Druhé pravidlo, mírně podtaktovat FSB, CPU i RAM, možná i VGA, snížit napájecí napětí (nutno experimentovat a testovat), vypnout externí cache (interní jsou větší žrout, ale bez nich se CPU zpomalí příliš mnoho), nastavit power management a pod. prostě to co BIOS umí - opět je dobré volit kompromis. Třetí pravidlo, nepoužívat nejvýkonnější hardware z té konkrétní vývojové řady, např. Intel Pentium 166MMX je lepší volba než 233MMX, ale 200MMX je nejlepší, protože se dá podtaktovat na 166MHz a má ještě nižší spotřebu a bude stabilnější než 166MMX. pak se dostanete třeba i na poloviční spotřebu proti obvyklému stavu. Obecně platí, že CPU AMD (a nedejbože Cyrix) se zahřívají více. Je dobré volit grafické karty typu PCI (na serveru máte stejnak jen textovou konzoli, ne?), protože mají pomalejší sběrnice a při stejné technologii i nižší spotřebu. HDD do serveru? Raději pomalé, pokud nebude fungovat jako hodně zatížený fileserver, ale i tak by mohlo těch 5 - 10MB/s (obvyklé u 5400ot/min) na domácí použití stačit, pomalejší disky se taky míň hřejou, hlučné bývají bohužel stejně, nebo víc. Zdroje mám raději ATX PFC, je dobré zdroj lehce předimenzovat, jednak bude mírně odolnější proti rušení a jednak se bude míň zahřívat a zvláště to je v uzavřených prostorách důležité, taky bude mít delší životnost.
Fakt si s tím lze vyhrát, zkoušel jsem v praxi.
A cena? Nepříliš zajímavé, zvláště když router postavím z vlastního dávno nepoužívaného PC.
Srandovní je, že pomocí broadcastu lze odlišit stroje s Windows od Linuxových, tedy - většinou.
V práci mám na síti dva počítače s Windows, tři s Linuxem a síťovou tiskárnu. Pingnu li na x.x.x.255 -b, tedy na všechny, ozývá se vše, kromě PC s Linuxem a CPU 486 (ten se ozývá jen někdy a se spožděním) a strojů s Windows. Jejich odezvy jsou prostě příliš pomalé. Zkoušel jsem to i jinde a opravdu to tak často funguje.
Mno sice je super jak je to tu vše popsané a možná se projevim jakou natvrdlo, ale než tohle všechno nebylo by lepší koupit za 1000,- router a domácí síť je prakticky hotovka
Tiskni Sdílej: