O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ohledně bezpečnosti mi to taky nepřipadá nejlepší řešit přístup k účtu pouze přes SSL a heslo. Kalkulátor se standardně používá pro vyšší částky, ale proč třeba nelze použít obyčejný přístupový certifikát jako má např. i ČSOB?? No prostě i po přečtení celého článku si myslím, že ČS má ještě pořád co dohánět, jestli se chce k eBance jen přiblížit. A upřímně i za to zdražení mi to stojí, mimo to, že i ostatní banky neustále zdražují poplatky...
Jinak plne souhlasim s autorem. Vyuzivam jak Ebanku, tak jsem byl i jednim z prvnich uzivatelu IB Sporitelny a kdyz pominu ostudu s prvni verzi, tak aktualni verze je pro me osobne z uzivatelskeho hlediska daleko pruznejsi a pritulnejsi nez eBanka.
Jinak Sporitelnu jedu plne pod Mozillou a nemam s ni nejmensi problem.Osobne si myslim, ze to nemelo smysl cist dal nez do mista, v nemz je napsano, ze tam nejsou zobrazeny vsechny transakce, ale jen ty provedene pomoci internetoveho bankovnictvi. Takovy system nema smysl. Jde o zcela zasadni nedostatek, ktery podpora konqueroru nezachrani.
Docetl jsem to teda do konce, ale i tak me to nepresvedcilo.
)
Apropos: fronty na prepazkach v CS me netrapi, uz pres rok jsem tam nebyl. Co _nahodou_ nezvladne ibanking, zvladnou telefonni bankeri. Prepazky jsou dnes uz jen pro duchodce a loosery
)
) ale musím říci, že před 14 dny jsem konečně zrušil účet u ČSas a mám už nějakou dobu účet u eB k plné spokojenosti. Ono totiž nejde o to, jakou grafiku kdo zvolí a jestli musím kliknout dvakrát nebo třikrát. Mnohem více jde o to, že ČSas zatajuje peníze na VISA kartě, poplatky (byť na první pohled menší) inkasuje stylem hoteliér v Krkonoších (tj. řeknu poloviční cenu a teprve po příjezdu zákazníka na místo začnu velmi arogantně vymáhat nikde nedefinovaný "zbytek"). Když jsem šel čtvrt roku před ukončením platnosti mé VISA oznámit, že další už nechci, tak jsem se dozvěděl, že novou už mi nechali vyrobit a musím ji zaplatit (čtrvt roku!). Zařizoval jsem si několik účtů a pokaždé mi odmítli ukázat smlouvu před podpisem.
Jak snadné je účet obyčejně zrušit je vidět z toho, že mi to trvalo 4 měsíce přesto, že jsem o to velmi stál a tudíž to nijak záměrně neblokoval.
Kvůli každé operaci složitější než výběr z bankomatu mě honili po jednotlivých pobočkách, podle toho, kde jsem kdysi před lety ten který účet založil.
Oproti tomu u eB mám kompletní informace na webu včetně velmi podrobných ceníků, vše je záležitost okamžitá a když někde nastane chyba (např. u nich nebo u obchodníka, kde jsem platil kartou) je náprava nejen rychlá, ale hlavně po Internetu/telefonu. Když už musím osobně na pobočku i s rodinou - podpisové právo a aplikace na SIM kartu pro ženu, tak není problém (neohlášeně!) přijít i s dvěma dětma, bankéřka přijde za námi do přízemí k nejbližšímu stolu, zatímco v ČSas jsou v celém přízemí hypoteční úvěry (prázdný sál, cca pět lidi denně) a v prvním patře bez výtahu všechny normální pobočky.
Takže nejdřive by měla ČSas začít fungovat jako banka, pak by si podobne články měla zaplatit jako PR, aby nám také ABCLinuxu mělo z čeho žít (
) a pak teprve vymýšlet klikátka. Takhle je to luxusní střecha nad pořádně smradlavým hnojištěm. A to jsem ještě nezkoušel kvality té "střechy".
Tiskni
Sdílej: