Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
. Dale
), poplatky nesrovnatelne. A o penize jde prece az v prvni rade
. Co se týče eBanky, není špatná, ale na ty pálky co chtějí na poplatcích bych potřeboval další plat.
))
No, uz se mi parkrat stalo, ze byl nejaky ten problem jen obtizne resitelny. Napriklad pozadavek na predcasne zruseni blokace, ktera byla neopravnene vyzadana z terminalu v obchodni siti ALBERT (ahold.cz). Ani eBanka, Ahold ci CS (jejiz terminal to byl) neuznala chybu. Ja jsem akorat provolal nejake ty 'drobne' nazlobil se ale stejne mi ta castka byl blokovana prakticky mesic!
Dalsi vyhodou, platby kartou je, ze vam casto na pokladne reknou, ze proste kartou dnes platit nelze (ackoliv na kase je vyvesena informace opacna) - pry to neni jejich problem a mam si jit vybrat z bankomatu CS, ktery tam maji => nekolikanasobna zkusenost z prodejny Carrefour.
Platbu kartou Vam napriklad nevezmou v zadne prodejne Kaufland - pry ani v budoucnu, ale kdyz vidim, co tam obcas je, tak si rikam, ze jinde je to casto za srovnatelnou cenu kvalitnejsi (alespon co se zeleniny a ovoce tyce).
)
Chapu, ze je vzrusujici bojovat proti zazitym nazorum "novou pravdou", ale na nektere lidi to muze pusobit popudlive. Zvlast, kdyz z nich takto nekdo dela blbce, aniz by sva tvrzeni dolozil.
ale teraz vaznejsie:
velmi tazko sa presadzuju postupy vyvoja aplikacii pre web, ktore by neboli akymsi sposobom v zlom slova zmysle novatorske.
takze potom su ibankingove stranky _zbytocne_ zavisle na IE, pricom to aspon z mojho pohladu nutne nie je. Naozaj to ale chce mat trosku nadhlad nad slovom internetbanking. Bohuzial, statistiky pristupov k webovym strankam velmi klamu. Dnes som to prave diskutoval s kolegom, ze
ak postavim stranku a sledujem kto na nu chodi, tak je jasne, ze vacsi pomer maju opakujuci sa navstevnici, no a ked je stranka necitatelna pre navstevnika s inym prehliadacom, tak ten pride iba raz. Statistika nic nehovori ani o tom, ci je pouzivatel spokojny alebo nie
Takze spat k internetbankingu: banky su konzervativne spolocnosti a nemaju radi prilisne zmeny, ci technologie, v ktorych nevidia zmysel iba "nadpracu". Presvedcovat samotne banky nema velky zmysel, pretoze najma ibankingove aplikacie su dodavane ako "tovar". Problem je hlavne na strane dodavatela, ktoreho programatori si mozu ulahcovat pracu, nakolko na samotnej aplikacii maju prilis vela prace.
Podstatny problem vsak vidim v samotnom internetbankingu - kazdy jeden je proprietarnou aplikaciou / strankou, vyrazne sa lisiacou od ostatnych. Neexistuju ziadne dohody/standardy ako stavat strukturu internetbankingu a ani neexistuju funkcie, ktore by napomahali rozpoznavaniu dat v strukture stranky, ci definovali rozne interface na vymenu dat medzi klientom a aplikacnym servrom banky.
Takto je privelmi kladeny doraz na svojske chapanie designu stranok a vlastnu tvorbu formularov v kazdom jednom internetbankingu a je jasne, ze banky samotne ani nemaju velky zaujem "navzajom sa dohodnut" na jednotnejsich formach dokumentov (html,xhtml) ci formatoch dat.
Taka doba zrejme este len dojde.
ps: viem o com hovorim - som na tej druhej strane
Tiskni
Sdílej: