OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
NX-1.4.0 a pustil jsem se podle návodu, který jsem však trošku upravil, do kompilace.
Do nějakého adresáře (ne však /usr/NX, jak se tam píše) jsem vybalil tohle:
nxcomp nxcompext nxproxy nx-X11 nxagent nxauthSpustil jsem v
nx-X11
make WorldDoinstaloval jsem taky RDP a RFB, ale asi mi na nic nebudou. Stáhl jsem si skripty freenx-0.4.1 a přihodil je k výše uvedeným zdrojákům, podle přiloženého návodu jsem celé NX nainstaloval do
/usr/NX.
Pak jsem nainstaloval linoxového klienta NX a vybalil ho také tam. Knihovny jsem si přepsat nenechal. Přidal jsem však symbolický odkaz libcrypto.so.4, který vede na /usr/lib/libcrypro.doplňte-si-svoje, protože se ona knihovna v mém systému čísluje jinak.
Nakonec jsem spustil skript nxsetup --install, okopíroval jsem klíč /var/lib/nxserver/home/client.id_dsa.key do /usr/NX/share, aby se k němu klient dostal. Vytvořil jsem pomocí nxserver --adduser uživatelský účet a změnil mu heslo pomocí nxserver --passwd. Ještě jsem v /etc/shadow odblokoval uživatele nx tím, že jsem mu nastavil heslo, jinak by se přes SSH, na kterém je NX také založen, nedalo spojení navázat. Jistě to jde i jinak, ale passwd nx a naťukání nějakého šíleného nesmyslu (nebude potřeba to heslo znát) stačilo.
Potom jsem se konečně dostal k pokusům. Server byl nastaven (spouští se až po navázání SSH spojení!), klient ještě ne. Naťukal jsem tam všecko potřebné (127.0.0.1, login, heslo a tak), hlavně však "New virtual desktop", což prý umožňuje dosáhnout největšího požitku ze vzdálené práce. A ono to najelo! Okopíroval jsem pak NX na server včetně šifrovacích klíčů (všichni klienti musí mít k dispozici onen client.id_dsa.key, takže na tom není nic špatného) a nahodil jej. Teď je na místě konečně porovnat NX a jiné technologie.
NX je zprvu velmi náročný na přenosové pásmo, než se dostatečně naplní vyrovnávací paměti. Třeba takový FireFox nastavený na svoji výchozí stránku http://www.mozilla.org/products/firefox/ potřebuje ke svému startu přenést 300 kB. To je pořádná otrava i přes obyčejný modem, takže by se mohlo zdát, že 9600 b/s stačit nebude. Na druhou stranu, na NoMachine.org se píše, že obě strany poznají rychlejší linku a dokáží ji náležitě využít (mám 4096/1024 kb/s), takže ani s modemem by to nemusela být až taková hrůza. Po zaplnění cache se však asi 3-4. spuštění FireFoxu povedlo takřka "zadarmo".
Obyčejný SSH tunel pro X11 dopadl přišerně. FireFox si nestoudně řekl o 6-7 MB, a to jenom proto, že jsem si dopřál luxus 24-bitové hloubky. S osmibitovou hloubkou to dopadlo podstatně lépe (asi 3 MB), ale stále je to mnoho.
NX je tedy dobrá volba, je především zadarmo, takže si ji může kdokoli snadno vyzkoušet. Jak klient, tak server potřebují snad jen funkční SSH, klient ještě potřebuje knihovny Qt a samozřejmě X11.
Tiskni
Sdílej: