Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
NX-1.4.0 a pustil jsem se podle návodu, který jsem však trošku upravil, do kompilace.
Do nějakého adresáře (ne však /usr/NX, jak se tam píše) jsem vybalil tohle:
nxcomp nxcompext nxproxy nx-X11 nxagent nxauthSpustil jsem v
nx-X11
make WorldDoinstaloval jsem taky RDP a RFB, ale asi mi na nic nebudou. Stáhl jsem si skripty freenx-0.4.1 a přihodil je k výše uvedeným zdrojákům, podle přiloženého návodu jsem celé NX nainstaloval do
/usr/NX.
Pak jsem nainstaloval linoxového klienta NX a vybalil ho také tam. Knihovny jsem si přepsat nenechal. Přidal jsem však symbolický odkaz libcrypto.so.4, který vede na /usr/lib/libcrypro.doplňte-si-svoje, protože se ona knihovna v mém systému čísluje jinak.
Nakonec jsem spustil skript nxsetup --install, okopíroval jsem klíč /var/lib/nxserver/home/client.id_dsa.key do /usr/NX/share, aby se k němu klient dostal. Vytvořil jsem pomocí nxserver --adduser uživatelský účet a změnil mu heslo pomocí nxserver --passwd. Ještě jsem v /etc/shadow odblokoval uživatele nx tím, že jsem mu nastavil heslo, jinak by se přes SSH, na kterém je NX také založen, nedalo spojení navázat. Jistě to jde i jinak, ale passwd nx a naťukání nějakého šíleného nesmyslu (nebude potřeba to heslo znát) stačilo.
Potom jsem se konečně dostal k pokusům. Server byl nastaven (spouští se až po navázání SSH spojení!), klient ještě ne. Naťukal jsem tam všecko potřebné (127.0.0.1, login, heslo a tak), hlavně však "New virtual desktop", což prý umožňuje dosáhnout největšího požitku ze vzdálené práce. A ono to najelo! Okopíroval jsem pak NX na server včetně šifrovacích klíčů (všichni klienti musí mít k dispozici onen client.id_dsa.key, takže na tom není nic špatného) a nahodil jej. Teď je na místě konečně porovnat NX a jiné technologie.
NX je zprvu velmi náročný na přenosové pásmo, než se dostatečně naplní vyrovnávací paměti. Třeba takový FireFox nastavený na svoji výchozí stránku http://www.mozilla.org/products/firefox/ potřebuje ke svému startu přenést 300 kB. To je pořádná otrava i přes obyčejný modem, takže by se mohlo zdát, že 9600 b/s stačit nebude. Na druhou stranu, na NoMachine.org se píše, že obě strany poznají rychlejší linku a dokáží ji náležitě využít (mám 4096/1024 kb/s), takže ani s modemem by to nemusela být až taková hrůza. Po zaplnění cache se však asi 3-4. spuštění FireFoxu povedlo takřka "zadarmo".
Obyčejný SSH tunel pro X11 dopadl přišerně. FireFox si nestoudně řekl o 6-7 MB, a to jenom proto, že jsem si dopřál luxus 24-bitové hloubky. S osmibitovou hloubkou to dopadlo podstatně lépe (asi 3 MB), ale stále je to mnoho.
NX je tedy dobrá volba, je především zadarmo, takže si ji může kdokoli snadno vyzkoušet. Jak klient, tak server potřebují snad jen funkční SSH, klient ještě potřebuje knihovny Qt a samozřejmě X11.
Tiskni
Sdílej: