Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
NX-1.4.0 a pustil jsem se podle návodu, který jsem však trošku upravil, do kompilace.
Do nějakého adresáře (ne však /usr/NX, jak se tam píše) jsem vybalil tohle:
nxcomp nxcompext nxproxy nx-X11 nxagent nxauthSpustil jsem v
nx-X11
make WorldDoinstaloval jsem taky RDP a RFB, ale asi mi na nic nebudou. Stáhl jsem si skripty freenx-0.4.1 a přihodil je k výše uvedeným zdrojákům, podle přiloženého návodu jsem celé NX nainstaloval do
/usr/NX.
Pak jsem nainstaloval linoxového klienta NX a vybalil ho také tam. Knihovny jsem si přepsat nenechal. Přidal jsem však symbolický odkaz libcrypto.so.4, který vede na /usr/lib/libcrypro.doplňte-si-svoje, protože se ona knihovna v mém systému čísluje jinak.
Nakonec jsem spustil skript nxsetup --install, okopíroval jsem klíč /var/lib/nxserver/home/client.id_dsa.key do /usr/NX/share, aby se k němu klient dostal. Vytvořil jsem pomocí nxserver --adduser uživatelský účet a změnil mu heslo pomocí nxserver --passwd. Ještě jsem v /etc/shadow odblokoval uživatele nx tím, že jsem mu nastavil heslo, jinak by se přes SSH, na kterém je NX také založen, nedalo spojení navázat. Jistě to jde i jinak, ale passwd nx a naťukání nějakého šíleného nesmyslu (nebude potřeba to heslo znát) stačilo.
Potom jsem se konečně dostal k pokusům. Server byl nastaven (spouští se až po navázání SSH spojení!), klient ještě ne. Naťukal jsem tam všecko potřebné (127.0.0.1, login, heslo a tak), hlavně však "New virtual desktop", což prý umožňuje dosáhnout největšího požitku ze vzdálené práce. A ono to najelo! Okopíroval jsem pak NX na server včetně šifrovacích klíčů (všichni klienti musí mít k dispozici onen client.id_dsa.key, takže na tom není nic špatného) a nahodil jej. Teď je na místě konečně porovnat NX a jiné technologie.
NX je zprvu velmi náročný na přenosové pásmo, než se dostatečně naplní vyrovnávací paměti. Třeba takový FireFox nastavený na svoji výchozí stránku http://www.mozilla.org/products/firefox/ potřebuje ke svému startu přenést 300 kB. To je pořádná otrava i přes obyčejný modem, takže by se mohlo zdát, že 9600 b/s stačit nebude. Na druhou stranu, na NoMachine.org se píše, že obě strany poznají rychlejší linku a dokáží ji náležitě využít (mám 4096/1024 kb/s), takže ani s modemem by to nemusela být až taková hrůza. Po zaplnění cache se však asi 3-4. spuštění FireFoxu povedlo takřka "zadarmo".
Obyčejný SSH tunel pro X11 dopadl přišerně. FireFox si nestoudně řekl o 6-7 MB, a to jenom proto, že jsem si dopřál luxus 24-bitové hloubky. S osmibitovou hloubkou to dopadlo podstatně lépe (asi 3 MB), ale stále je to mnoho.
NX je tedy dobrá volba, je především zadarmo, takže si ji může kdokoli snadno vyzkoušet. Jak klient, tak server potřebují snad jen funkční SSH, klient ještě potřebuje knihovny Qt a samozřejmě X11.
Tiskni
Sdílej: