Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
zda chcete napsaný dokument zahodit. A teď vysvětlujte začátečníkovi (například vlastní mámě), že to neznamená zahodit celý dokument, ale zahodit změny, ale že to nemá dělat, protože je přece chce "Uložit"! Bylo by tak těžké napsat tam "Neukládat"?no nevim, na tom screenshotu jasne ctu: Chcete uložit vámi provedené ZMĚNY? "Neukladat" jaksi v tomto pripade nevystihuje dostatecne, ze o ty zmeny clovek prijde. Mozna nekdy k nedorozumeni dojde, ale vami navrhovane reseni neni podle me v tomto smeru o nic lepsi :)
Nic ve zlym, ale na otazku "Chcete ulozit provedene zmeny?" je jedina logicka odpoved Ano/Nea uzivatelsky pratelske zase je naznacit misto nicnerikajiciho ANO/NE, co touto odpovedi vyvola za akci (napr. ze odpovedi NE prijde o sve zmeny definitivne, ze je tedy "zahodi", nejen "neulozi").
varianta "Zpet", bude asi vzdycky predmetem sporu. Tahle treti odpoved je z hlediska logiky spatne, protoze vlastne neodpovida na polozenou otazku.z hlediska funkce ovsem nutna, prave PROTOZE neodpovida na otazku - totiz pro pripad, kdyz uzivatel odpovedet (jeste) nechce :)
a uzivatelsky pratelske zase je naznacit misto nicnerikajiciho ANO/NE, co touto odpovedi vyvola za akci (napr. ze odpovedi NE prijde o sve zmeny definitivne, ze je tedy "zahodi", nejen "neulozi").Ja teda fakt nechapu, co je nicnerikajiciho na odpovedi NE na otazku "Chcete ulozit zmeny?" Ergo jestlize je uzivatel dement, tak mu asi nepomuze ani svecena voda a at si pouziva tuzku, papir a gumu.
Totéž. Mně zase připadá krajně nelogické dávat to do menu "zobrazit". Prostě jste zvyklý na Word.Souhlasím v této věci s autorem článku, ale přitom jsem Word nikdy nepoužíval (otevřel jsem v tom asi třikrát nějaký dokument, to ano - ale těžko tvrdit, že jsem na něj zvyklý). Používal jsem na win3.1 AmiPro, ale tam už ani nevím, jak se to řešilo...
chci vše česky až na tu tečku.nastavitelne by to sice byt mohlo, ale je to jaksi kontraproduktivni v pripade, kdy ma toto globalni nastaveni pomoci ohlidat korektni formu pro zadany jazyk. chcete ceske datum, na druhe strane americkou desetinnou tecku - pro jaky dokument?
Mimochodem me velice mrzi, ze menu s ikonkama, ktere bylo v leve casti okna OO1.x na screenshotech chybi. Je to jen nastavenim nebo bylo odebrano? Zabiralo totiz mnohem mene mista nez listy navrchu okna a prijemne se s nim pracovalo...Jasně že to jde. Toolbary jdou umístit i vertikálně, na levo, napravo, dolů horizontálně. Klidně si dej všeny menu vedle sebe svisle
Spíš mi schází např. nestránkový režim, jde tam jen přepnout "webový režim", ale ten zase roztahuje text, podle aktuální šířky okna a to také není ono. Nedá se tohle někde nastavit?To je myslim take ucel tohoto nahledu, tj. umoznit zvetsit zoom a zaroven ponechat cely text na obrazovce. Prilis nechapu, k cemu je dobry ten "nestrankovy rezim", tj. vlastne nynejsi online layout s pevnou sirkou: pri zmenseni zoomu dostanete prazdne bile nepopsatelne plochy, pri zvetseni useknuty text, ktery se nevejde do okna. Necim podobnym tusim stale oplyva KOffice a doted nevim, k cemu je to dobre. MSWord mel aspon nahled koncept a tykalo se to i zvoleneho pisma (nevim, jestli to vydrzelo do novejsich verzi). Jestli vas rusi, ze text nevypada jako v konzolovem textovem editoru, tak prece pouzivejte pro takovou praci nejaky jednodussi editor a do textoveho procesoru zadejte text az pro konecne formatovani.
Prilis nechapu, k cemu je dobry ten "nestrankovy rezim", tj. vlastne nynejsi online layout s pevnou sirkou: pri zmenseni zoomu dostanete prazdne bile nepopsatelne plochy, pri zvetseni useknuty text, ktery se nevejde do okna.Ve větších rozlišeních obrazovky, jako je 1400, jsou řádky už na čtení moc dlouhé, při zvětšení se dívám na zbytečně velké fonty a zkrátí mi to pochopitelně i vertikální viditelnost. Proč mi vadí stránkové zobrazení? - zobrazení "papíru" omezuje vertikální viditelnost textu. Při koncepčním psaní tam vidím něco co nemusím na úkor rozsahu zobrazeného textu. - u delších textů, desítky - stovky stránek je režije na přepočítávání stránek už docela znát, zpomaluje to práci. - pokud mixujete obrázky s textem, používáte složitější zarovnání, obtékání textem aj., obrázky různě přeskakují mezi stránkami, podle toho jak píšete, jednak mě to rozptyluje, zvyšuje režii editoru, a hlavně - občas zformátuje během ryhlého psaní špatně (OOo 1.1.2). S nadpisy je to podobné.
Jestli vas rusi, ze text nevypada jako v konzolovem textovem editoru, tak prece pouzivejte pro takovou praci nejaky jednodussi editor a do textoveho procesoru zadejte text az pro konecne formatovani.Používám právě ten WWW layout, stáhnu si šířku okna tak aby text byl optimálně zarovnal pro čtení, nebo dockuji okno se styly na pravou stranu svisle, čímž také šířku textu omezím. Je to schůdné, je to použitelné, pouze při vložení např. kusů kódu nevím přesně, jestli se mi řádek zalomí nebo ne, i tak kde nechci/nesmí.
pouze při vložení např. kusů kódu nevím přesně, jestli se mi řádek zalomí nebo ne, i tak kde nechci/nesmí.to, kde se radek zalamuje, prece urcuje sirka stranky, pripadne tvrde definovane zalomeni. dokud mate WWW layout, tak se vam radek sam nezalomi (pouze opticky) a konecnou upravu (napr. pro tisk) je stejne treba provest v layoutu strankovani. osobne preferuji postup, kdy pisu nejprve text a soustredim se na obsah, a az potom ho formatuju do konecne podoby, tudiz mi vubec nevadi, ze nevidim pri prvnim psani, kdy by se mi zlomil radek pri momentalnim nastaveni okraju. pomale strankovani je sice argument, ovsem textovy procesor z kancelarskeho baliku neni asi ten pravy efektivni program pro mnohasetstrankove textove projekty :) asi je hloupe omlouvat nepritomnost nejakeho nahledu jeho nepotrebnosti, kdyz to nekdo prece jen chce, ale me naopak stve, ze KWord dosud nema ekvivalent ono Online layoutu z OpenOffice - misto toho nabizi (pro me naprosto nepotrebnou) funkci nestrankoveho pohledu s pevnou sirkou (!) textu, tedy tu, kterou vy si prejete v OpenOffice. To je napr. duvod, proc je pro me KOffice k psani nepouzitelny.
Možná jsem příliš útlocitný, ale dotklo se mě to. Když jsem se s tím setkal u prvních testovacích buildů, tak jsem tak trochu doufal, že pánové vývojáří RH/FC/SuSE/Mdk... uživatelé prostě šetří čas a chápu to, ale když teď vidím, že tohle je nový nativní přístup k linuxovým binárním balíčkům, je mi smutno. Jako Slackware uživatele mě zaráží, co je na tom nativně linuxového nebo co je na mé distribuci tak nelinuxového.
Abyste mě správně pochopili, jsem si vědom, že RPM/deb opravdu bez problémů odbaví (možná i převážnou) většinu uživatelů, ale od vlastních mě tento úskok leká ještě více. Vždyť také .doc vyhovuje většině všech PC uživatelů stejně jako stránky funkční pod MSIE X.Y a přesto si dovedu představit, že přes tento rozumný argument většiny mnohé pány s RH/FC/deb .doc ani nevalidní web nepotěší.
Takže jaká je pointa? K obsahu balíčku se samozřejmě dostat dá (třeba pomocí alien), stejně jako se člověk nakonec vyloví poklad (nebo haraburdí) z hlubin .docu a většiny MSIE-pouze stránek. Jenom jsem tak trochu doufal, že v linuxové komunitě se nebude tak samozřejmě pracovat s většinou...
A možná nakonec dobře, třeba mě to namotivuje kompilovat mastodonta a odměnou po pár dnech mi bude rychlejší odezva. :) Třeba jsem to jenom nepochopil.
Podobně jsem narazil i ve vzhledu. Pozná si to prý samo GNOME a KDE, ale jak si to poradí s mým desktopem, na kterém veselé řádí PekWM? Podle vzhledu OOo je to asi KDE. Škoda, GNOME by možná zapadlo trochu lépe a přiznávám, že na mě působí esteticky lehce příjemněji (což ještě neznamená, že bych tu věc chtěl používat). To, co jsem však měl před sebou vypadalo v nejlepším případě.... zajímavě.
Ale konec nářků, stejně to moc nepoužívám. Když to vyklopí TeX, pořád ještě to vypadá lépe. :)
Tiskni
Sdílej: