V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
install-x86-universal-2004.3-r1.iso
apod.
emerge info
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
Gentoo Base System version 1.4.16takze muj profile:
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2004.3, gcc-3.3.4, glibc-2.3.4.20041102-r0, 2.6.10-gentoo-r6 i686)
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
>dev-lang/gpc-2.1 >=sys-apps/baselayout-1.9.4-r3 >=sys-devel/binutils-2.14.90.0.8-r1 >=sys-devel/gcc-3.3.4-r1 >=sys-libs/glibc-2.3.3.20040420-r1a to je nastaveno v tom profilu.
Nevim odkud se bere ta verze?
$ equery belongs gentoo-release [ Searching for file(s) gentoo-release in *... ] sys-apps/baselayout-1.11.10-r2 (/etc/gentoo-release)Nicmene hledat nejake verze u Gentoo je fakt hovadina.
Na prstech na rukou šlo spočítat uživatele ještě starších verzí.mno, to je trošku zavádějící výrok, jelikož celkový počet mandrakistů je jen o 13 větší, nežli do kolika je schopen průměrně nešikovný člověk na rukou napočítat ...
je to vcelku smutne cislo. cekal bych mensi zastoupeni win ... o cem to svedci ? ze skutecne linuxaci jsou castecne na vymreni a zase tak vazne to s tim linuxem nemyslime ... samozrejme, ze beru svobodu volby. jenomze je to trosku divne, kdyz lepsi system nema vetsi zastoupeni a dost lidi tu tezce bojuje za tento system.Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje. Pro takove pripady (a nektere hry) budou lidi radeji provozovat dualboot. Kdyz se zacnou o linux zajimat i naprosty "lamy" nebo nejaky OpenSource program zacne nabirat popularitu (Firefox), "linuxaci" se hrde postavi na obranu "sveho systemu" a ukazou svoje znechuceni... No a protoze pak nejsou zajimava cast trhu napr. pro ty pitomy CDROMky nebo ruzny komercni aplikace, jejichz vyvojari nejsou zadni softwarovy geniove (protoze se staraji radeji o obsah textove databaze nez o funkcnost na vsech platformach), nezbyde "linuxakum" nez si susit na disku nejaky crack woken.
3230 x 10000,- (pocet uzivatelu krat prumerna a minimalni cena za SW na win a win - skutecne strelba od boku). to mame asi 32.000.000,- Kc. kolik by za to bylo SW na linux (opravy, feature, novy)?za ta "koupena" a legalne provozovana Windows asi moc ne. Ja neznam osobne nikoho, kdo ma legalni XP (ja kdysi dostal Windows 3.11 (a OS/2 Warp :) s pocitacem, bratr tusim W 98, v cene).
Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje.otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? nestojím o výčet typu že si lidi radši pustí DTP programy na woknech, protože v Linuxu je zatím práce s barevnými profily složitější (ale nikoliv nemožná, jak někteří s oblibou tvrdí) apod. - zajímá mě ten případ, kdy rozumná alternativa existuje? třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?
otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? ... třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?Tak tohle jsem ve wine nerozbehal (a myslim, ze ne proto, ze by to byla kdovijak slozita aplikace, proste databaze fotek a textu): http://www.brill.nl/m_catalogue_sub6_id1535.htm To jsou presne veci, ktere maji tak maly podil trhu, ze se producent nebude nicim jinym nez nejrozsirejnejsim OS zabyvat (aspon uz konecne opatchovaly XP :)
Mne sa to nezda byt take hrozne cislo. Nakolko windows su nainstalovane na pracovnych staniciach skoro vsade. Dajma tomu nasa fakulta ich ma temer v kazdej ucebni. Dalej mame freebsdckovy server. Aj ked chcem robit s freebsdckom, musim si pustit putty vo windows.
Ked mi povedia, aby som nieco naprogramoval v nejakom windows only simulatore jednoducheho pocitaca, nebudem sa vzpierat, ze som linuxak a svedomie mi nedovoli ...
Iste ludi, co tu takto zaskrtlo windows je viac. Ja osobne vacsinu casu pracujem v linuxe. A linux neberiem ako alternativu k windows. Ale *NIX-ova koncepcia mi vyhovuje viac.
hodne lidi mi tvrdilo, ze pouziva jenom linux a na linuxu pracuje(zamestnani).mno, ono je to těžký ... v práci jsme dostali stroje s předinstalovanejma woknama, kterejch se zbavit nesmíme (firemní politika), zároveň tam bylo volný místo, takže tam obratem šel Linux, přičemž většina práce stejně probíhá přes ssh na stroje se SunOS ... nějaký xls tabulky si vyedituju v oocalcu, rtf a (bohužel taky) doc si přečtu v oowriteru ... takže sice můžu tvrdit, že pracuju "jenom" na Linuxu, jenže ... není to pravda, bohužel
Tiskni
Sdílej: