Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
install-x86-universal-2004.3-r1.iso
apod.
emerge info
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
Gentoo Base System version 1.4.16takze muj profile:
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2004.3, gcc-3.3.4, glibc-2.3.4.20041102-r0, 2.6.10-gentoo-r6 i686)
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
>dev-lang/gpc-2.1 >=sys-apps/baselayout-1.9.4-r3 >=sys-devel/binutils-2.14.90.0.8-r1 >=sys-devel/gcc-3.3.4-r1 >=sys-libs/glibc-2.3.3.20040420-r1a to je nastaveno v tom profilu.
Nevim odkud se bere ta verze?
$ equery belongs gentoo-release [ Searching for file(s) gentoo-release in *... ] sys-apps/baselayout-1.11.10-r2 (/etc/gentoo-release)Nicmene hledat nejake verze u Gentoo je fakt hovadina.
Na prstech na rukou šlo spočítat uživatele ještě starších verzí.mno, to je trošku zavádějící výrok, jelikož celkový počet mandrakistů je jen o 13 větší, nežli do kolika je schopen průměrně nešikovný člověk na rukou napočítat ...
je to vcelku smutne cislo. cekal bych mensi zastoupeni win ... o cem to svedci ? ze skutecne linuxaci jsou castecne na vymreni a zase tak vazne to s tim linuxem nemyslime ... samozrejme, ze beru svobodu volby. jenomze je to trosku divne, kdyz lepsi system nema vetsi zastoupeni a dost lidi tu tezce bojuje za tento system.Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje. Pro takove pripady (a nektere hry) budou lidi radeji provozovat dualboot. Kdyz se zacnou o linux zajimat i naprosty "lamy" nebo nejaky OpenSource program zacne nabirat popularitu (Firefox), "linuxaci" se hrde postavi na obranu "sveho systemu" a ukazou svoje znechuceni... No a protoze pak nejsou zajimava cast trhu napr. pro ty pitomy CDROMky nebo ruzny komercni aplikace, jejichz vyvojari nejsou zadni softwarovy geniove (protoze se staraji radeji o obsah textove databaze nez o funkcnost na vsech platformach), nezbyde "linuxakum" nez si susit na disku nejaky crack woken.
3230 x 10000,- (pocet uzivatelu krat prumerna a minimalni cena za SW na win a win - skutecne strelba od boku). to mame asi 32.000.000,- Kc. kolik by za to bylo SW na linux (opravy, feature, novy)?za ta "koupena" a legalne provozovana Windows asi moc ne. Ja neznam osobne nikoho, kdo ma legalni XP (ja kdysi dostal Windows 3.11 (a OS/2 Warp :) s pocitacem, bratr tusim W 98, v cene).
Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje.otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? nestojím o výčet typu že si lidi radši pustí DTP programy na woknech, protože v Linuxu je zatím práce s barevnými profily složitější (ale nikoliv nemožná, jak někteří s oblibou tvrdí) apod. - zajímá mě ten případ, kdy rozumná alternativa existuje? třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?
otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? ... třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?Tak tohle jsem ve wine nerozbehal (a myslim, ze ne proto, ze by to byla kdovijak slozita aplikace, proste databaze fotek a textu): http://www.brill.nl/m_catalogue_sub6_id1535.htm To jsou presne veci, ktere maji tak maly podil trhu, ze se producent nebude nicim jinym nez nejrozsirejnejsim OS zabyvat (aspon uz konecne opatchovaly XP :)
Mne sa to nezda byt take hrozne cislo. Nakolko windows su nainstalovane na pracovnych staniciach skoro vsade. Dajma tomu nasa fakulta ich ma temer v kazdej ucebni. Dalej mame freebsdckovy server. Aj ked chcem robit s freebsdckom, musim si pustit putty vo windows.
Ked mi povedia, aby som nieco naprogramoval v nejakom windows only simulatore jednoducheho pocitaca, nebudem sa vzpierat, ze som linuxak a svedomie mi nedovoli ...
Iste ludi, co tu takto zaskrtlo windows je viac. Ja osobne vacsinu casu pracujem v linuxe. A linux neberiem ako alternativu k windows. Ale *NIX-ova koncepcia mi vyhovuje viac.
hodne lidi mi tvrdilo, ze pouziva jenom linux a na linuxu pracuje(zamestnani).mno, ono je to těžký ... v práci jsme dostali stroje s předinstalovanejma woknama, kterejch se zbavit nesmíme (firemní politika), zároveň tam bylo volný místo, takže tam obratem šel Linux, přičemž většina práce stejně probíhá přes ssh na stroje se SunOS ... nějaký xls tabulky si vyedituju v oocalcu, rtf a (bohužel taky) doc si přečtu v oowriteru ... takže sice můžu tvrdit, že pracuju "jenom" na Linuxu, jenže ... není to pravda, bohužel
Tiskni
Sdílej: