Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Podpora: | kompletní |
Ovladač: | v jádře |
Jedná se o ADSL modem, který je k počítači připojen přes ethernet. Není pro něj třeba žádný ovladač.
Není identifikován
Na modemu je třeba nastavit tyto parametry (všechny se nastavují v menu "Setup"):
- v "DHCP server config" zapnout DHCP server
- v "Modem config" nastavit GDMT (typ modulace)
- v "Connection config"
-- Typ spojení: PPPoA
-- username + password: přidělí poskytovatel
-- VPI: 8
-- VCI: 48
V Linuxu je třeba mít jádro zkompilované tak, aby umělo nastavit interface pomocí DHCP. Většina distribučních jader by toto měla splňovat, v případě potřeby Vám dhclient sám řekne, jaké volby musíte nastavit před kompilací, abyste ho mohli použít. Modem zapněte přes splitter na ISDN linku, propojte nekříženým ethernet kabelem k počítači a zapněte. Na modemu by se po zapnutí za nějakou dobu měla rozsvítit kontrolka Ethernet rozhraní a začít poblikávat kontrolka ADSL. Ta by se pak měla rozsvítit (modem se sesynchronizoval a posléze připojil). Modem pomocí DHCP pošle na ethernet port počítače VEŘEJNOU adresu. Bohužel ji pak už neobnoví, takže je třeba si zapsat všechny parametry (IP adresu, masku a default routu) a toto rozhraní následně nastavit staticky.
Modem má embedded Linux a procesor MIPS.
Z modemu nelze nikam pingnout, ač je spojení korektně navázáno!
Dokument vytvořil: Jan Marek, 23.11.2004 10:31 | Poslední úprava: Nebezpecna_sit, 27.2.2011 15:07 | Historie změn | Zobrazeno: 1115×
Tiskni Sdílej: