V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
00:00.0 RAM memory: nVidia Corporation C51 Host Bridge (rev a2) 00:00.1 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 0 (rev a2) 00:00.2 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 1 (rev a2) 00:00.3 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 5 (rev a2) 00:00.4 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 4 (rev a2) 00:00.5 RAM memory: nVidia Corporation C51 Host Bridge (rev a2) 00:00.6 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 3 (rev a2) 00:00.7 RAM memory: nVidia Corporation C51 Memory Controller 2 (rev a2) 00:03.0 PCI bridge: nVidia Corporation C51 PCI Express Bridge (rev a1) 00:04.0 PCI bridge: nVidia Corporation C51 PCI Express Bridge (rev a1) 00:08.0 RAM memory: nVidia Corporation MCP55 Memory Controller (rev a1) 00:09.0 ISA bridge: nVidia Corporation MCP55 LPC Bridge (rev a2) 00:09.1 SMBus: nVidia Corporation MCP55 SMBus (rev a2) 00:09.2 RAM memory: nVidia Corporation MCP55 Memory Controller (rev a2) 00:0a.0 USB Controller: nVidia Corporation MCP55 USB Controller (rev a1) 00:0a.1 USB Controller: nVidia Corporation MCP55 USB Controller (rev a2) 00:0c.0 IDE interface: nVidia Corporation MCP55 IDE (rev a1) 00:0d.0 IDE interface: nVidia Corporation MCP55 SATA Controller (rev a2) 00:0d.1 IDE interface: nVidia Corporation MCP55 SATA Controller (rev a2) 00:0d.2 IDE interface: nVidia Corporation MCP55 SATA Controller (rev a2) 00:0e.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP55 PCI bridge (rev a2) 00:0e.1 Audio device: nVidia Corporation MCP55 High Definition Audio (rev a2) 00:10.0 Bridge: nVidia Corporation MCP55 Ethernet (rev a2) 00:11.0 Bridge: nVidia Corporation MCP55 Ethernet (rev a2) 00:12.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP55 PCI Express bridge (rev a2) 00:14.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP55 PCI Express bridge (rev a2) 00:16.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP55 PCI Express bridge (rev a2) 00:17.0 PCI bridge: nVidia Corporation MCP55 PCI Express bridge (rev a2) 00:18.0 Host bridge: Advanced Micro Devices [AMD] K8 [Athlon64/Opteron] HyperTransport Technology Configuration 00:18.1 Host bridge: Advanced Micro Devices [AMD] K8 [Athlon64/Opteron] Address Map 00:18.2 Host bridge: Advanced Micro Devices [AMD] K8 [Athlon64/Opteron] DRAM Controller 00:18.3 Host bridge: Advanced Micro Devices [AMD] K8 [Athlon64/Opteron] Miscellaneous Control 03:0b.0 FireWire (IEEE 1394): Texas Instruments TSB43AB22/A IEEE-1394a-2000 Controller (PHY/Link) 06:00.0 Mass storage controller: Silicon Image, Inc. SiI 3132 Serial ATA Raid II Controller (rev 01)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
forcedeth z jádrait87 z jádrasnd-hda-intelawdflash, která je k dispozici na stránkách fy Asus společně s novými BIOSy (zde).
Nabootoval jsem systém z live CD FreeDOSu v nouzovém režimu (žádný EMM386, žádné drivery) a spustil awdflash.exe utilitu z diskety.Dokument vytvořil: Bluebear, 29.9.2007 14:09 | Poslední úprava: Bluebear, 27.2.2011 15:08 | Další přispěvatelé: multi, Charles | Historie změn | Zobrazeno: 1026×
Tiskni
Sdílej:
