Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Řešení dotazu:
1) tabulka hlavicek ... id_pohybu, cislo_dokladu, ... typ (vydejka/prijemka) 2) tabulka radku id_pohybu, id_radku, id_zbozi, pocet (idealne pro prijemky trebas kladnej, pro vydejky zapornej nebo opacne)... 3) tabulka zbozi id_zbozi, ...Samo, nevim kam az chces zajit, dal muzes mit tabulku dodavatelu/odberatelu, kterou privazes na hlavicku ... Priklad: Vyber vsech dokladu s nejakym zbozim zacinajicim na ...
select distinct cislo_dokladu from hlavicky left join radky on radky.id_pohybu = hlavicky.id_pohybu left join zbozi on zbozi.id_zbozi = radky.id_zbozi where zbozi.nazev like "Prkno%"
Mám tu jednu takovou aplikaci. Je v ní přes 2200 triggerů. Každý druhý zapisuje pokoutně do nějaké tabulky a jejich spouštění je jako neřiditelná lavina. Trasování je peklo. Dopadová analýza je inferno na druhou. Nějaké moduly a jasně definovaná rozhraní mezi nimi? Na takový luxus zapomeňte.
Trigger je dobrá věc, ale jen ve specifických případech. Pokud máte aplikaci v rukou ( máte zdrojový kód, který můžete libovolně upravovat ), tak lepší se triggeru vyhnout. Ideálně je pokud se vám podaří udržet data a logiku separátně. S logikou pak můžete v rámci nasazení aplikace výrazně lépe manipulovat než s daty.
Ja jsem ale nerekl, ze taham business logiku do triggeru. Samozrejme tyto popisovane vyhybky tam nepatri. V triggeru pouze zarizuju, aby se data propagovala tam kam maji, protoze to zadny SQL server neumi sam o sobe, z jednoducheho pohledu obsahujiciho par joinu, rozpoznat zaridit. Take netvrdim ze je vhodne, aby ten trigger soupal data nekam uplne jinam. Jen do tabulek, z kterych se sklada view nad kterym je (samozrejme zapis do nejake logovaci tabulky atp. tam byt muze)
Pokud je databaze vhodne navrhnuta, nestava se ze by se clovek podivoval pri chybe co se to deje a musel to nejak slozite analyzovat, pokud je v DB poradek.
Predpokladam ze tabulky v tve databazi obsahuji semtam nejaky nullovatelny sloupec, je to tak?
Trigger rozhodně není transakce. Trigger se základním ACID transakčních DB nemá trigger vůbec nic společného. ( Na rozdíl od transakcí, které základem jsou. )
Výkonnost kódu (pro DB orientované aplikace) převážně závisí na tom kolik musí transakce udělat I/O operací s diskem. Rozdíl, zda kód běží v triggeru nebo PL/SQL nebo PHP, je zanedbatelný. Pro představu přístupová doba k datové větě (s lidským měřítkem × 1e9):
Ale nic si z toho nedělejte, názory jako Váš slyším i od seniorních vývojářů a IT architektů. Prý rozdíl mezi během triggeru a PL/SQL procedury i reálně změřili. A když se zeptám jak eliminovali diskovou cache, tak tou se nikdo nezabýval. Je to občas dost síla.
Tiskni Sdílej: