O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Potřebuji doplnit počítač o úplně levnou grafickou kartu s co nejmenší spotřebou. Saphire 4350 má pasiv, je opravdu za pár korun a má navíc i HDMI výstup. Ten bych chtěl do budoucna využívat. Je tahle karta dobrý nápad? Vím, že ATI obecně platily za problémové, ale díval jsem se na starší dotazy a řešení problémů téměř ustalo. Buď jsou už všichni poučeni a mají nvidii nebo je po problémech. Jaká je realita? Navíc se mi zdá, že pokud by měla kdy pod Linuxem fungovat akcelerace přehrávaného videa, bude to téměř určitě první u ATI. Předem děkuji za případné rady.
Být vámi, tak si něco přečtu o ovladači xf86-video-radeonhd
(zkráceně radeonhd
).
Já jsem našel toto (podstatné):
2D and Xv (video) acceleration is provided for all supported GPUs; 3D acceleration via Mesa is supported for r5xx/rs690 GPUs (X1xxx) and is in progress for r6xx/r7xx GPUs (HD2xxx-HD4xxx).
Z toho vyplývá to, že s ovladačem radeonhd
vám zatím nepůjde 3D akcelerace.
Jinak od verze 1.2.4 radeonhd
podporuje HDMI.
Více viz http://www.x.org/wiki/radeonhd.
To jste asi výjimka. Oficiální (proprietární) ovladače od AMD stojí prostě za prd a za tím si stojím.
Poté co jsem nainstaloval proprietární ovladače od AMD, tak systém byl o dost míň stabilní -- toť to hlavní, na co se pamatuju.
A to nemluvím o tom, že oficiální (proprietární) ovladače od AMD jsou uzavřenej bastl, do kterýho nevidíte. Je to černá skříňka!
Jenže AMD/ATI aspoň začala poskytovat dokumentaci ke svým čipům, zatímco Nvidia poskytuje velký kulový...! (Bavíme se o grafických kartách.)
Svobodné ovladače pro graf. karty s čipy od Nvidie se pak "vařej z vody"!
A pouzivate treba wine ? A co vykon treba v unrealu tournament 2003/2004 ? a pouzivate TV tuner? ... s ATI JSOU PROBLEMY !
navic s nVIDIA kartou budete mit i acceleraci hd videa ...
Ještě několik let ( ) a budete čučet -- radeonhd bude mnohem lepší než proprietární ovladače od Nvidie.
Děkuji vám všem za názory. Mám tomu rozumět tak, že nvidia podporuje akceleraci HD videa už i v Linuxu? Teď jsem to velice dlouho nesledoval. Ještě někdy, tuším, před rokem se odhadovalo, že první a možná i jediná bude ATI, pokud vůbec kdy tahle akcelerace pod Linuxem půjde. Jaká je tedy v současné době realita? Teď nemyslím, co se píše, ale realita. Podívám se s nějakou kartou i se slabým procesorem na HD program na satelitu?
Nedávno jsem podobnou kartu (Sapphire Radeon HD 4350 s dvěma DVI a jedním S-Videem do PCI-E) rozcházel na architekuře amd64 a skončil jsem u ovladače radeon s funkčním RENDER, RANDR, DRI, XV a bez akcelerovaného GLX. Navíc bylo nutné přepojit monitor na druhý výstup, na prvním akorát problikával monitor.
Ovladač radenhd dopadl hůře o chybějící XV a 2D akceleraci.
Proprietární fglrx (verze 9.8) jsem nerozjel vůbec, neb se v jádře choval jako slon a vždy uvázl na nějakém zámku. Celý jsem to zkoušel na jádře 2.6.30-gentoo-r4. Postupně jsem kvůli němu vypnul preemtivní RCU, vyházel DRI a DRM_READEON a stejně jádro křičelo.
Nevylučuji, že jsem něco udělal blbě, hrál jsem si s tím jen pár hodin. Kdyby se někdo podělil o funkční postup pro soudobé jádro, vůbec bych nezlobil.
Je zvláštní, že u ovladače radeonhd vám našelo XV a 2D akcelerace, když píšou, že:
2D and Xv (video) acceleration is provided for all supported GPUs
Ta karta obsahuje čip R710, který ještě není plně podporován. Ale třeba to bude tím, že
- Added 2D acceleration for R6xx and R7xx (disabled by default).
- Added XVideo support for R6xx and R7xx (disabled by default).
Až budu mít víc času, tak vyzkouším, jak moc to je stabilní.
Tak viník odhalen a je to nějaká trapná chyba v blobu nebo xorg-serveru: Když je přítomna volba BusID (třebaže se správným identifikátorem slotu), tak fglrx zatuhne v jádře na BUG on schedule. Jakmile tento jediný řádek zakomentuji (a nic ostatního nezměním), tak blob funguje.
Tiskni Sdílej: