Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
.
Ten odkaz na ISP fórum je fakt výživnej
Osobně bych asi pro začátek šilhal po nějakém boardu s jednou paticí a Nehalemem - Nehalem má on-chip řadič RAM, takže má oproti generaci Core2 citelně kratší latence přístupu do RAM (potažmo lepší výkon v procházení stromových sad pravidel apod). Zkuste třeba začít nějakým boardem s LGA1156 za relativně málo peněz, do toho nějaký odpovídající procesor (v té excelové tabulce se přepněte do karty "desktop/entry-level server"). V zásadě máte na výběr, jestli maximalizovat počet jader, nebo jmenovitý takt na jádro. S tím souvisí otázka, nakolik vlastně dnešní Linux dokáže rozložit packet-level filtrování/NAT/shaping (Iproute2+Netfilter) na více jader (tj. když se to všechno odehrává v kernelu). Svého času běželo všecko na jednom CPU jádře (dokážu si představit důvod - zamykání globálních datových struktur a cache trashing), ale podle nějakých zmínek na ISP fóru to jde rozložit - jste někdo ochoten utrousit podrobnosti? Volně v této souvislosti, nějaký popis nectností dnešního Linuxu v této oblasti jsem našel tady - mluví se tam hlavně o alokaci+dealokaci dvou bufferů per packet (na payload a metadata)...
Pokud potřebujete více portů Gb Eth, tak třeba nějaký ATX board od SuperMicra. Pokud to není potřeba kvůli poplatkům v telehousu, nikdo Vás nenutí do 1U/2U ploštice - na druhou stranu maličké 1U "routovací" skříně od SuperMicra jsou docela sexy a ani moc neřvou (jenom pozor na teplo u špičkových procesorů).
Pokud je omezením cena, tak ustupte na Core2 nebo nějaký novější AMD CPU (bude mít kratší latence RAM, ale horší průchodnost čipsetu). Rozhodně nekupujte starý vrak s procesorem generace P4/Netburst - má to malou cache, hodně to topí, a vysoký takt jde z velké části nazmar díky branch mispredictions a vysokým latencím RAM (přístup skrz pomalou FSB).
Tiskni
Sdílej: