Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
30.4.2014 00:41
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
30.4.2014 10:38
Medved09 | skóre: 26
| Havlíčkův Brod / Brno
:
Linuxové jádro má HAL pro LEDky (possibly the most pointless kernel subsystem ever). LEDky bydlí v 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/sys/class/leds/, kde jde z userspace ovládat jas zapisováním do brightness. To ale není všechno. Pokud chceme ovládat LEDky z kernelspace, tak si u LED subsystému můžeme zaregistrovat triggery a z těch potom vybírat v userspace. Aktuálně dostupné zjistíme cat trigger a vybereme pomocí echo "název" > trigger. Má to celkem simple interface, doporučuji projít si drivers/leds/trigger.
Anyway, v upstreamu trigger blikající podle aktivity network interface není (je tam ale CAN trigger! ) (nebo jsem slepý, to je taky celkem možné), ale v OpenWRT jádru zjevně nějaký je, nemusíme teda programovat vlastní. Takže je potřeba zkompilovat tenhle OWRT modul pro Raspbianí jádro (nezkoušel jsem, ale imho by to neměl být problém). Pokud nestačí blikat OK LEDkou, bude potřeba nějak přinutit jádro, aby použilo nějaký GPIO pin (jádro má taky podporu docela dost GPIO expanderů, viz drivers/gpio). Tohle jde myslím popsat v device tree (viz Documentation/devicetree/bindings/leds). OK LED na RPi ale je v arch/arm/mach-bcm2708/bcm2708.c (proč bcm2708) (řádek cca 968 deklaruje struct s informacemi o GPIO a LEDkách.
Je tedy potřeba zkompilovat OWRT trigger pro Raspbianí jádro a nastavit nějaký GPIO pin jako LEDku. Volitelně taky přidat GPIO expander, pokud trpíme nedostatkem GPIO pinů.
Tohle řešení je podle mě celkem overkill (pokud to tedy není bráno jako cvičení v kernel hackingu, potom by to mohla být celkem dobrá zábava )
Tiskni
Sdílej:
