Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná. Zcela určitě bych od toho nečekal "výboje" Pokud uzemníte stínění nějakého kabelu na obou stranách, a vidíte kouř nebo "výboje", tak máte _mnohem_ větší průser někde o kus dál. V případě úderu blesku hrozí "výboje" naopak v případě, že to na jednom konci NEuzemníte Popravdě... ruku na srdce... když mi revizák měřil čerstvý rozvod NN v bytě, naměřil z koncové zásuvky až na trafo (někde na konci ulice) asi 1 Ohm nebo míň. To znamená, že třeba při 10 Ampérech odběru bych měl na pracovním nuláku asi 10 V oproti nějakému lokálnímu uzemnění. Nojo - ale mě se na patě baráku rozplétá ochranná zem od pracovní, mám lokální uzemnění, a troufnu si odhadnout, že většina odporu jsou přechoďáky na svorkách a odpor "tenčích" drátů u mně po baráku. Proud nulákem by se měl v rámci uliční páteře statisticky částečně "požrat navzájem mezi fázemi". Takže mezi sousedními budovami bych čekal rozdíl tak do 20V, a to už bych zvedal obočí. Máte nějakou jinou zkušenost? Chápu že když ohnije zemní můstek někde poblíž paty baráku, a Vaše "ochranná" zem je odbočená až za tím ohnilým místem, tak Vám může stínění mezi budovami začít doutnat. Je potřeba zrovna s tímhle počítat? Osobně bych se bál spíš toho blesku. Pravda je, že z toho není zrovna jednoduchá cesta ven. A třeba přelévání nějakých zbytkových rozdílů potenciálů (na patě baráku docela tvrdé napětí, byť nízké) může být v signálové zemi docela nepříjemné, z hlediska rušení užitečného signálu. Čili každopádně souhlasím s ostatními, že optika je dobrý nápad! Když je trochu slušná bleskojistka na metaliku násobně dražší, než optický transceiver, tak asi není co řešit.
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná.
Vyjádřeno slovy klasika, "můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat".
Stínění se zásadně nikdy neuzemňuje na obou stranách. Jsou pro to dva hlavní důvody. Jednak je vysoce pravděpodobné, že mezi dvěma vzdálenými zemnícími body bude velký rozdíl potenciálů. V praxi to mohou být klidně i stovky voltů. Druhým důvodem je vznik zemní smyčky a její vliv na integritu signálů. Jediná možnost, jak uzemnit oba konce stínění je galvanicky uzemnit jednu stranu, zatímco druhou stranu uzemnit pouze pro střídavou složku, ale ponechat ji galvanicky oddělenou.
Jak již psali ostatní, použít optiku, jinak ti to bouřka dříve či později odpálí. Nezapomínej na možnost vedení samonosného optického kabelu vzduchem. Pak to cenově nevyjde oproti wifi tak strašně jak si myslíš, ale rychlost je úplně někde jinde.
Tiskni Sdílej: