Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Rozdíl je hlavně takový - to, co Gentoo udělá automaticky, tak v LFS musíš dělat ručně a není toho zrovna málo. Tedy pokud nepokročíš tak daleko, že si do LFS nainstaluješ nějaký balíčkovací systém, což už je prakticky vynalézání kola.
Když chceš nainstalovat program, v Gentoo zadáš příkaz 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
emerge názevprogramu, kdežto u LFS musíš zjistit všechny závislosti (a závislosti závislostí) a ty i program ručně sestavit. Naštěstí kniha BLFS (Beyond LFS) obsahuje návody pro instalaci většiny obvyklých programů.
Gentoo je distribuce, o které se starají desítky (stovky?) lidí. Jakmile se objeví chyba, někdo ji opraví a balíčkovací systém se už postará o zbytek. Stejně tak aktualizace na nové verze programů. V LFS se o to všechno budeš muset postarat sám.
Shrnul bych to takhle - LFS není na práci, ale na poznání toho, jak GNU/Linux funguje, z čeho se skládá a jak jeho součásti spolupracují. Také je to dobré vodítko při přípravě specializované distribuce.
PS. Zkoušel jsem obojí a teď jedu na Debianu testing
LFS není na práci, ale na poznání toho, jak GNU/Linux funguje, z čeho se skládá a jak jeho součásti spolupracují. Také je to dobré vodítko při přípravě specializované distribuce.Náhodou já na (B)LFSku už jedu přes rok a nemůžu si stěžovat.
Gentoo jsem vyzkoušel na vserveru pipni a stále raději zůstávám u LFS, protože mám rád ve svém systému pořádek a přehled co kde jak.
Stačí upravit /etc/inittab.
17.9.2006 21:26
mikirc | skóre: 19
| blog: MikiSoft
| Vsetín
Tiskni
Sdílej:
