Dotaz: Fyzické zapojení více disků, kam s daty

[Juraj]

Ahoj, mám dva IDE řadiče, dva disky a jedno DVD. Jeden disk je menší/starší/pomalejší (80GB), druhý novější/větší/rychlejší.

První otázka je kam dát systém a kam data. Zdálo by se mně šikovné mít systém na tom menším (společně s Windows), ale nejsem si jistý jestli je lepší rychlý disk mít pro systém nebo pro data.

Druhá otázka se týká fyzického zapojení: jeden z disků musí být společně s DVD mechanikou (asi jako master?). Nebude ho to nějak výrazně zpomalovat? Pokud ano, je lepší mít DVD společně s datovým nebo programovým diskem?

Ten pomalejší disk je tak o 1/3 pomalejší, počítač je normální pracovní stanice, žádný server.

Díky za nápady a doporučení

Odpovědi

[pasmen]

System rozhodne na rychlejsim disku na samostatne ksande, data disk (pomalejsi) spolu s DVD na druhe.

[Petr Šobáň]

Řěšil bych to malej pomalej disk jako primární ide a master na to windows.

Na primární ide bych jako salve dal CD (DVD) protože většinou budete tahat data na HD s daty čily aby CD nebylo na stejné kšandě jako HD s daty.

A ty další disky na druhý ide kde bych nainstaloval linux ten bez problémů botuje i z jiných disků + disk s daty.

Zavaděč do MBR na master prvního ide dokáže botovat i windows.

V každém případě instalujte windows do /dev/hda1 ušetříte si hromadu problémů. první instalovat windows přepisují MBR .

[Juraj]

To zní logicky, ale zase to znamená že budu mít data i systém na jednom disku, tomu jsem se chtěl vyhnout.Já mam ty disky totiž jenom dva: 80Gb (pomalejší) a 250 GB (rychlejší). Pro windows mně stačí 20GB, takže bych mohl mít část dat na tom menšim/pomalejšim.

Možná bych mohl použít LVM a případně to pak změnit, ale má cenu na pracovní stanici použít LVM? jak jsem to pochopil tak hlavní výhoda je že můžu měnit rozložení oddílů za provozu, to je výhoda u serveru ale u stanice mně to je jedno.

[Petr Šobáň]

Spíš bych to tedy udělal windows + oddíl s fat pro data na přetahování na prvním disku.

Na druhém si udělej tedy dva oddíly s OS Linux + /home pro linux na data, případně ještě jeden NTFS pro data na windows.

PS. Stejně máš malé HD

Moje rozdělení pro příklad:

Disk /dev/hda: 120.0 GB, 120034123776 bytes
255 heads, 63 sectors/track, 14593 cylinders
Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes

   Device Boot      Start         End      Blocks   Id  System
/dev/hda1   *           1       12748   102398278+   7  HPFS/NTFS
/dev/hda2           12749       14593    14819962+   5  Extended
/dev/hda5           12749       14593    14819931    c  W95 FAT32 (LBA)

Disk /dev/hdb: 300.0 GB, 300069052416 bytes
255 heads, 63 sectors/track, 36481 cylinders
Units = cylinders of 16065 * 512 = 8225280 bytes

   Device Boot      Start         End      Blocks   Id  System
/dev/hdb1   *           1       36481   293033601   83  Linux  /home


Zařízení /dev/hdc je DVD vypalovačka

Disk /dev/hdd: 120.0 GB, 120034123776 bytes
16 heads, 63 sectors/track, 232581 cylinders
Units = cylinders of 1008 * 512 = 516096 bytes

   Device Boot      Start         End      Blocks   Id  System
/dev/hdd1   *           1         195       98248+  83  Linux   /boot
/dev/hdd2             196        2134      977256   82  Linux swap / Solaris
/dev/hdd3            2135      232581   116145288   83  Linux   /

[Juraj]

Teď sem ty disky měřil a rychlosti jsou následující:

/dev/hda:
 Timing buffered disk reads:  182 MB in  3.03 seconds =  59.99 MB/sec

/dev/hdc:
 Timing buffered disk reads:  162 MB in  3.01 seconds =  53.75 MB/sec

Je ten rozdíl vůbec významný? Myslím tím při normálním provozu. Mně osobně to přijde rozdíl téměř nevýznamný, ale možná se pletu.

[Michal Kubeček]

IMHO to nijak zásadní rozdíl není. Při běžné práci je navíc důležitý i seek time (obvykle hraje i větší roli než čistá rychlost) a tam klidně může vycházet lépe ten druhý disk.

[Juraj]

Začátečnická otázka: dá se seek time nějak změřit (v linuxu)? Ovlivní rychlost i rozdělení na oddíly?

[Petr Šobáň]

Dnes už celkem ne.

Samozřejmě je vhodné aby na oddíly s kterýmy se často pracuje byly fyzicky u sebe aby hlavička nemusela kmitat sem a tam.

Čili nebudu dělat oddíly linux - windows - linux - windows ale windows windows windows linux linux linux

[Zdeněk Štěpánek]

Tak tvoje problemy bych chtel mit...

/dev/hda: Timing buffered disk reads: 88 MB in 3.05 seconds = 28.88 MB/sec

[tom112233]

To je snad notebook, ne? Já mám dva asi 6 let staré WD Claviar 40GB.

/dev/hda: Timing buffered disk reads: 168 MB in 3.00 seconds = 55.92 MB/sec
/dev/hdb: Timing buffered disk reads: 156 MB in 3.00 seconds = 51.52 MB/sec

Ale je pravda, že musím nastavit něco jako
hdparm -c3 -m16 -d1 -X udma5 -a 8192 /dev/hda
hdparm -c3 -m16 -d1 -X udma5 -a 8192 /dev/hdb
jinak je to kolem 6 MB/sec.

[Peter Golis]

a co toto?

/dev/sda:
 Timing buffered disk reads:    4 MB in  4.28 seconds = 956.06 kB/sec

isa radic

[červ]

Rozhodně ten menší, pomalejší připojit společně s DVD. Mám doma něco podobného (20GB, 160GB). Na menším mám Win (kvůli práci) + vypalovačku. 160-tku mám pak rozdělenou 20 GB pro / (linux+swap). 40 GB /home, 60 GB /multimedia (filmy a muziku). 20 GB /DATA, 10 GB /programs (tady mám programy typu Firefox, Thunderbird apod.) a zbylých 10GB mám jako /zaloha. Pro strýčka příhodu. Toto rozdělení se mi velmi osvědčilo. Win a data mám na vfat, zbytek je ext3 a díky IFS drivers mám do win připojeny např. /multimedia. Po různých experimentech, formátování a reinstalace systémů tak nepřijdu o jediný bit.

[pep]

Zrovna resim podobny problem: - 250, 320 a 80GB PATA disky - DVD - dva radice - win (v podstate jenom na hry - jeden linux na praci + jeden na hrani

Pomerne rad bych mel data na jednom disku a win a linux na druhem, jestli to teda neni blbost

- FAT oddil pro pretahovani netreba pac mezi win a lin nic nepretahuju

Vsechny disky jsou vicemene stejne rychl, akorat se lisi velikosti cache, 80 ma 2 MB, 250 8MB a 320 16 MB

Mate nejake navrhy? Doufam ze to neni moc velka drzost