Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
hm netusim ale to neresi muj problem, nepotrebuju to mit zabezpeceny mam to jen na test jednoho software takze staci telnetNo, a ten problem je presne jaky? O jaky software se jedna a proc chce telnet? No ale dobre: telnet server se typicky nepousti standalone, ale pres inetd. V /etc/inetd.conf pravdepodobne bude zakomentovana radka s
in.telnetd
, takze staci odkomentovat:
telnet stream tcp nowait root /usr/sbin/tcpd in.telnetdNebo proste pridat:
telnet stream tcp nowait root in.telnetdInetd je pak nutne donutit k znovunahrani konfigurace, signalem HUP nebo radeji pomoci
/etc/init.d/inetd reload
(nebo restart
, nebo dokonce start
pokud normalne inetd neprovozujes).
Zalezi na distribuci, nektere maji "modernejsi" nahradu za inetd nazyvanou xinetd, ktera pouziva jiny konfiguracni soubor (princip je stejny, udaje take, ale format je jiny).
Jo a samozrejme se nejdriv podivej zda skutecne mas telnet server nainstalovan (in.telnetd
, nejspis v /usr/sbin
nebo /usr/bin
), protoze s docela velkou pravedpodobnosti nemas. V takovem pripade si najdi balicek a nainstaluj (nazev balicku zavisi na dristribuci, casto ale nebyva samostatne).
Tiskni Sdílej: