Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
convert
mi ho bez problémů zmenšil na 1500x1500, jen při tom potřeboval skoro 2 GB paměti (samozřejmě virtuální).
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.V Linuxe je to pravda, v BSD nikoli, tam neexistuje fragmentacia pamate.
program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M
Musí být volný blok virtuální paměti, ne fyzické (ta může být klidně celá plná - tedy až na rezervu definovanou v /proc/sys/vm/min_free_kbytes
).
To jste na omylu program požádá třeba o 1M ram a tu potřebuje dostat v celku, takže pro alokaci musí být v RAM volný blok o velikosti 1M.Nejsem expert na jadro ale jak to popisujete, tak mi z toho plyne, ze virtualni pamet je prakticky nanic. Resp. pokud by se neco odswapovalo, tak by to musel byt cely alokovany blok pameti. Funguje to opravdu takto? Ja zil doted v predstave, ze fyzicka pamet a pamet jak ji vidi proces spolu vubec nesouvisi a provadi se preklad v procesoru pomoci tabulek.
brk()
a mmap()
, natož user space - malloc()
, new
) samozřejmě pracuje s virtuální pamětí.
Aha, cili teda pulka bloku pameti zustane v RAM a druha bude na disku. Mezitim se ta odswapovana fyzicka RAM zaplni necim jinym (to je jedno cim) a nasledne nastane potreba priswapovat puvodni odswapovany blok zpet do RAM (rekneme, ze bude potreba). Protoze uz nemuze na sve puvodni misto, bude to nekam jinam. Dojde tedy k tomu, ze onen puvodni blok se ve fyzicke RAM "roztrhne". Proc tedy nejde naalokovat takto "roztrzeny" blok hned na zacatku, ale jak tvrdite, musi byt ve fyzicke RAM souvisly?
Nebo je nekde v me uvaze chyba?#include <stdlib.h> #include <stdio.h> #include <string.h> #define MAX 1024*1024 #define SIZE 1024*1024 char *pointers[MAX]; int main(void) { int i; char *tmp; char buf[16]; for (i = 0; i < MAX; i++) pointers[i] = NULL; for (i = 0; i < MAX; i++) { pointers[i] = malloc(SIZE); // memset(pointers[i], 'A', SIZE); if (pointers[i] == NULL) { fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (pointers)\n"); break; } } for (i = 0; i < MAX; i += 2) { if (pointers[i] != NULL) { free(pointers[i]); pointers[i] = NULL; } } tmp = malloc(SIZE*2); if (tmp == NULL) { fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp1)\n"); } for (i = 0; i < MAX; i++) { if (pointers[i] != NULL) { free(pointers[i]); pointers[i] = NULL; } } tmp = malloc(SIZE*2); if (tmp == NULL) { fprintf(stderr, "Nemozem alokovat pamat (tmp2)\n"); } fgets(buf, sizeof(buf), stdin); return EXIT_SUCCESS; }
Ne, proč? User space aplikacím po fyzické paměti nic není, ty s ní vůbec nepřijdou do styku. To je to, co tu celou dobu od začátku tvrdím - že má-li convert
problémy s alokací paměti, není třeba přidávat fyzickou paměť, ale stačí dočasně zvětšit virtuální (přidáním swapu). Dokonce i ten zmiňovaný convert
si poradí s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapu…
malloc()
alokoval 224 MB blok (pochopitelně virtuální) paměti na počítači s 32 MB fyzické paměti a 256 MB swapem. Kdo nevěří, může si to klidně vyzkoušet sám.
ulimit -a
').
Na 256M to asi neuděláš. On je totiž rozdíl 250M v 256M fyzické a 650M v 256M fyzické.
Právě jsem zmíněnou operaci, tj. zmenšení 15000x15000 obrázku (644 MB TIFF) příkazem convert
z balíčku ImageMagick provedl na stroji s 64 MB fyzické paměti. Mám pro zajímavost zkusit ještě 32 MB?
tifftopnm -byrow big.tiff | pamscale -xscale=0.5 -yscale=0.5 | pnmtopng > output.pngTahle kolona zmenší původní tiff na polovinu a uloží výsledek ve formátu png
tifftopnm big.tiff >vystup.pnm pnmscale vystup.pnm -xscale=0.1 -yscale=0.1 > vystup_zmenseno.pnmToto cvičeni jsem provedl na P4 1.5GHz s 512 MB RAMM a šlo to docela rychle. Děkuji všem za odpovědi a názory na problém.
Tiskni Sdílej: