Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
17.5.2007 23:15
vasek125 | skóre: 30
| Mladá Boleslav
18.5.2007 09:16
e.lisak | skóre: 23
Ovladace na USB: v linuxu by to znamenalo kernel + maly iniramdisk
neco ve smyslu:
start jadra z floppy
detekce usb zarizeni
primountovani usb mass storage
pivot_root nebo kexec (pivot_root pobezi s jadrem z floppy, kexec nacte nove jadro)
nebo oklikou: nejakou verzi dosu + loadlin (pokud si vzpominam, tak usb stack + ovladace na hid, masstorage pro dos existovaly)
neco podobneho jsem chtel taky resit, ale jeste jsem se ktomu nedostal to odzkouset, takze tahle rada nemusi fungovat
19.5.2007 09:16
e.lisak | skóre: 23
s tim root=/dev/sda by to mozna slo, jen nevim, jestli se vam na jednu disketu vejde plny kernel (USB + SCSI musi byt zakompilovany dovnitr).
nebo dalsi (a mozna jednodussi) reseni... nemit system na USB, ale na IDE flash disku (staci obycejna CF karta + redukce).
Pak se to chova jako normalni IDE disk, jen je potreba dat pozor na pocet prepisu - nejlepsi mountovat jako read-only a logy mit jen v pameti (a teprve pred vypnutim je nasypat na flash)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz