Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
karta Radeon 9250 ( RV280 )To je na bugzillu. Tahle karta je podporovaná v distribucích roky.
distribuce Ubuntu 7.04
jadro 2.6.17 generic
Xorg 7.2
instalace grafiku nerozezná správně a nastaví X-ka s driverem vesa
Takže z různých příspěvků sem pochopil krom překompilování kernelu a ovladačů při od Ati.Vyřiďte autorům těchto příspěvků, ať jdou do kouta a dají si tam pár facek :(
Jaký je rozdíl mezi moduly ati, radeon ,fglrx atd... , lépe řečeno jinak co od kterého očekávat?Fglrx je closed source ovladač od ATI, který tyhle staré karty nepodporuje. Radeon a ati je jedno a totéž (respektive ovladač "radeon" je podmnožina ovladačů "ati").
Jak je nutné doplnit ID grafiky?Nijak. Tohle musí fungovat out of the box. Pokud jste nejřív manuálně laboroval s fglrx, je pravděpodobné, že jste něco rozvrtal. Použijte ovladač "radeon" a podívejete se do logu, proč to nenahodí dri.
ChipID 0x5964 nebo ChipID 0x5961 nevím který je konkretně 9250.
Ahoj,
řešil jsem stejný problém a jediné funkční řešení je toto:
Tady jsou sekce týkající se ATI z xorg.conf
Section "Module" Load "i2c" Load "bitmap" Load "ddc" Load "dri" Load "extmod" Load "freetype" Load "glx" Load "int10" Load "vbe" EndSectionSection "Device" Identifier "ATI Technologies Inc RV280 [Radeon 9200]" Driver "ati" BusID "PCI:1:0:0" EndSectionSection "DRI" Mode 0666 EndSection
Podařilo se mi rozjet i 3D desktop, ale ten jsem hned odinstaloval.
Mám ATI 9250 a Ubuntu 7.04 i386
Také jsem potřeboval TV-out na Radeonu 9250 a vyřešil jsem to nákupem Nvidie za litr. Protože: 1. Open source driver ati vzniklý reverse engineeringem pokud vím neumí TV-out.To se týká novějších karet (které podporuje fglrx). U 9250 chodí i tv-out.
No, no nemusíte se hnedka tak čertit, grafika nefunguje u mne, ne u Vás.Já se nečertím, jenom mi připadá, že tady mluvím úplně do prázdna. Proč tam prostě nedáte ten radeon driver a nepodíváte se do logu jak jsem psal hned v prvním příspěvku? Evidentně je celý problém v tom, že zbytečnými pokusy s fglrx jste si umazal nějaké knihovny od DRI a teď to DRI kvůli tomu nejede.
Z jakého zdroje jste vycházel?Z praxe.
Jak říkám většina zaručený postupů selhala. Podle mne se naráží na konflikt verzí, které často nevědomky autor neuvádí.Zaručený postup je uvedený výše. Pokud jste si něco umazal, tak to uveďte do původního stavu. Děláte si to složitější, než to je.
Škoda, že různé návody mohou být zavádějící a nekompletní nebo spíš ne vždy upozorňují na všechny důležité aspekty. V návodech by mělo v tom případe upozorněno s jakou verzí kernelu a xorg to počítá. Případně že podpora je pouze pro karty xxxx a atd. Holt někde to je, někde ne.S tou verzí máte pravdu. Určitě by bylo dobré psát do jakéhokoliv návodu, od jaké verze kernelu/xorg to funguje. Pak hrozí nebezpečí, že někdo postupuje podle x let starého návodu a kompiluje půl sytnému, přestože podporu má dávno v distribci. Je proto dobré se držet oficiálních dokumentací, jako například tady nebo si napsat man radeon (koukám taky pěkně zastaralý, nicméně pro tuto kartu dostatečný).
Bohužel stále nemohu přijít na to proč instalátor tam cpe vesa, a ati ani radeon nemají aktivované DRIOpakuji, že "ati" a "radeon" jsou v tomto případě jedno a totéž. Prostě tam napište "radeon" namísto "vesa" restartněte xorg a podívejte se do xorg.0.log, co je špatně. Práce na 5 minut. Buď bude problém přímo tam (chybějící jaderný modul, agpgrat nebo tak něco) nebo až při spouštění aplikací a po to vypadá na chybějící knihovny (například proto, že je fglrx přemázne svými nebo si přenastaví cesty jinam). Je tu samozřejmě i nepatrná šance, že máte opravdu co do činění s nějakou vzácnou a nestandardní verzí téhle karty, což se dá poměrně lehce vyvrátit pomocí nějakého livecd (knoppix např).
Tiskni
Sdílej: