K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Můžete mi doporučit distribuci pro pracovní stanici? Nejdůležitější je stabilita sytému, podpora a vydávání bezpečnostních updatů alespoň 3 roky (lépe 5 let), ale přitom bych měl rád možnost používat nejnovější verze uživatelských aplikací.
Moje představa je distribuce založená na jedné konkrétní verzi jádra řady 2.6.x (ale ne úplně nejnovější) a systémových knihoven. Při aktualizacích zůstává verze jádra, libc apod. zachována a jejich aktualizace pouze přidává opravy bezpečnostních chyb (+ možná nějaké backporty z vyšších verzí).
Narozdíl od základu systému, uživatelské aplikace by měly být k dispozici vždy v nejnovější stabilní verzi. Dále bych měl rád k dispozici velké repozitáře aplikací.
V současné době používám CentOS, který splňuje podmínky na stabilitu a dlouhou podporu. Problém je s repozitáři (málo aplikací) a aktuálností uživatelských programů. Plno aplikací musím mít nainstalovaných "ručně".
Možná si to neuvědomujete, ale ty dva požadavky jsou naprosto protichůdné. Buď můžete mít super stabilní distribuci nebo bleeding edge aplikace. Ale oboje najednou nejde.
A kdybyste věnoval pár minut hledání v archivu, zjistil byste, že ptát se na vhodnou distribuci je úplně k ničemu. Různí evangelisté vám začnou vnucovat tu svou Jedině Správnou Distribuci (samozřejmě každý jinou), která je nejlepší absolutně na všechno, pak se mezi sebou pohádají a nedozvíte se stejně nic. Příjemnou zábavu… :-)
Přesně tak. Nicméně požadavek je specifikován tak, že hlavním podmínkám může vyhovět pouze některá enterprise distribuce a tazatel by měl poohlédnout v této oblasti
Proste bylo "skoro" vzdy cerstne jako nejake velmi aktualni distro, ale jen tam, kde to bylo "bezpecne", proto taky pouzivalo dlouho jadro 2.4 ...
Jen pisu v cem se lisi od ostatnich dister a proc by se dotycnemu hodil ... Pouze nema ty hromady balicku ...
. Nefungovala tim myslim specialni rozsireni pres exec nebo extend.
1. net-snmp NENI OBSAZENO V ZADNE DISTRIBUCI SLACKWARE, KROME verze 12
2. Distribucni net-snmp (Slackware 12) funguje naprosto v poradku ....
Zkompilovane net-snmp ze zdrojovych kodu funguje na Slackware 10.1, 10.2 a 11 NAPROSTO normalne ...
Z ChangeLogu k Slackware 12.0 : +--------------------------+ Tue Apr 17 18:16:29 CDT 2007 ... n/net-snmp-5.4-i486-1.tgz: Added net-snmp. This is needed for HP's network printers, but will probably find other uses as well. ...
ale mali by vediet, ze len testuju red hatu nove rheljste to asi spatne napsal, nebo jsem to spatne pochopil. vztah mezi fedorou a RHEL je slozitejsi, maji napriklad uplne jiny vyvojovy cyklus, ne vsechno co je v RHEL je i ve fedore a naopak. urcite se navzajem ovlivnuji - zda je to pro uzivatele fedory vyhoda nebo nevyhoda je subjektivni, ja to vnimam pozitivne.
Díky, tohle je přesně to co chci. Debian stable s některými aplikacemi z testing podle tohohle návodu. Repozitáře Debianu jsou nesrovnatelně obsáhlejší v porovnání s CentOS/RHEL.
, ale vyhovuje mi a určitě nebude chybou zvolit toto řešení.
Doporučuji pročíst Výsledky ankety o nejoblíbenější distribuci 2007. Rady diskutujících budou korelovat s výsledky ankety.
Omlouvám se všem, že se to tu opět zvrhlo. Především jsem se asi nevyjádřil úplně jasně. Jde mi o stabilitu a dlouhodobou podporu. V tom mi plně vyhovuje RHEL/CentOS. Pro práci mám na stanici nainstalovaných pár pěkně drahých proprietárních programů, ale občas potřebuji použít ještě nějakou open-source aplikaci. Typicky Evolution, Firefox, Inkscape, OOo, QCAD, ghdl, gnucap, qucs, ngspice, kicad a další. Není jich moc, ale dobrá polovina z nich není ani v neoficiálních repozitářích pro RHEL/CentOS. Proto vidím jako řešení Debian stable a některé aplikace doinstalovat z testing.
Díky všem za rady a připomínky.
Tiskni
Sdílej: