Nadace Raspberry Pi vydala devětašedesáté číslo (pdf) anglicky psaného časopisu MagPi věnovanému Raspberry Pi a projektům postaveným na tomto jednodeskovém počítači a šesté číslo (pdf) časopisu pro kutily HackSpace věnovanému navíc 3D tisku, pájení, řezání nebo i elektronice a IoT.
Byl zveřejněn seznam 44 osob přijatých do programu Outreachy od 14. května do 14. srpna 2018. Cílem programu Outreachy je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny.
Glen MacArthur vydal verzi 2018.4.2 na Debianu založené linuxové distribuce optimalizované pro tvůrce audio a video obsahu AV Linux (Wikipedie). Podrobnosti v oznámení o vydání a v stotřicetistránkovém manuálu (pdf).
Byla vydána nová stabilní verze 1.15 (1.15.1147.36) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Z novinek lze zdůraznit možnost nastavení vlastního pozadí okna, přístup k záložkám z hlavního menu, lepší ovládatelnost v režimu celé obrazovky nebo vyřešení problémů se zvukem v HTML5. Nejnovější Vivaldi je postaveno na Chromiu 65.0.3325.183.
Node.js Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 10.0.0 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). Verze 10 se v říjnu stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2021.
Neal Cardwell ze společnosti Google oznámil zveřejnění verze 2.0 nástroje pro testování síťového stacku packetdrill. Jde o souhrnné vydání změn z interního vývoje od roku 2013.
Microsoft na svém blogu oznámil, že správce knihoven pro C++ Vcpkg (VC++ Packaging Tool) lze nově používat také na Linuxu a macOS. Aktuálně je pro Linux k dispozici více než 350 knihoven [reddit].
Byly zveřejněny exploity na Nintendo Switch a platformu Tegra X1: Fusée Gelée a ShofEL2. Jejich zneužití nelze zabránit softwarovou aktualizací. Na druhou stranu exploity umožní na Nintendo Switch snadno a rychle nainstalovat Linux, viz. ukázka na YouTube. Jenom je potřeba sáhnout na hardware.
Byla vydána verze 2.12.0 QEMU (Wikipedie). Přispělo 204 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby Meltdown a Spectre.
Google zveřejnil seznam 1 264 studentů přijatých do letošního Google Summer of Code. Přehled projektů, studentů, 212 organizací a mentorů je k dispozici na stránkách GSoC.
dvi
, ps
či pdf
nejsou sázecí programy, to jsou tiskové formáty, že.
head /usr/share/texmf/tex/generic/hyphen/hyphen.tex
% The Plain TeX hyphenation tables [NOT TO BE CHANGED IN ANY WAY!] % Unlimited copying and redistribution of this file are permitted as long % as this file is not modified. Modifications are permitted, but only if % the resulting file is not named hyphen.tex.
hyphen.tex
, k tomu typicky máte ještě (např.) české vzory pro dělení a u těch rozhodně není pravda, že se nikdy nezměnily a nikdy nezmění.
Rozčiluje mně že když dokument porovnám a připravím na tisk ve Windows tak se celý text roztáhne a všechna práce příjde vniveč. Zatím mně napadlo pouze řešení posílat dokument na tisk v pdf, ale to se mi nezdá úplně elegantní.Dokument z textového procesoru by měl být v zásadě tak koncipován, aby mu nevadilo "roztažení" textu, tj. změna fontů, změna rozměrů stránky apod. Pak sice máte třeba o dvě stránky víc, ale struktura dokumentu se nezmění a jeho účel zůstane zachován. Problém je, když se kombinuje přístup textového procesoru a programu pro sazbu (už zde v diskusi několikrát zmíněno): tj. chcete mít editovatelný dokument, ale s neměnnými prvky - to je něco jako pokus o kvadraturu kruhu. Takže rada: chce se po vás výstup z textového procesoru a tam není možné hledět na počet stránek, podobu fontů apod., anebo dokonalý hotový dokument, a tam je třeba použít PDF anebo jiný podobný formát (který je pak jen omezeně editovatelný). Pokud to po vás chce někdo ve škole, tak ho zkuste vzdělat!
Pokud má být dokument koncipován aby mu nevadilo roztažení tak kde potom zůstane minimum estetiky dokumentu.Dokument z textového procesoru je prostě naprosto odlišný výstup než dokument z grafického studia. Dokument z textového procesoru odpovídá dřívějším výstupům z mechanického psacího stroje a nároky na jeho "estetickou podobu" by měly být tytéž, tj. zřetelné členění a čitelné písmo. Jeho účelem totiž není typografická výstava, ale něco sdělovat.
Před nadpis 1 dávám pro přehlednost zalomení stránky, po porovnání dokumentu mi potom vychází volné místo např. na 1/4 stránky a po roztažení dokumentu se vše posune a na další stránce zůstane 3/4 volného místa.To je právě to, co by u dokumentu z textového procesoru naprosto nemělo vadit, protože u toho není důležité volné místo, ale právě a jen text! Je naprosto v pořádku, jestli je v takovém dokumentu vynechány 3/4 (nebo klidně 5/6) stránky volného místa, pokud to odpovídá praktickému (věcnému) členění, protože volné místo je naprosto irelevantní.
Podle Vás bych měl vytvořit jeden velký odstavec nejlépe bez formátování? K čemu potom jsou všechny ty funkce?Ty funkce tam jsou pro vytváření kancelářského typu dokumentů (ekvivalent efektivního psacího stroje) nikoliv pro DTP čili náhradu profesionálně sázených a tištěných dokumentů. Souhlasím s tím, že jich je tam celá řada (např. hlídání registrů apod.) v podstatě na draka a svádějí k tomu, že se v textovém procesoru leckdy sázejí i knížky. Podle mě byste tedy měl ty funkce používat, ale nebazírovat na tom, že vytvoříte dokumenty s nárokem na profesionální typografický design (např. rozložení šedi na stránce, zlatého řezu nebo právě optimálně rozloženého volného místa). Výstup z textového procesoru může být maximálně surovina pro program sazečský, ve kterém pak tohle všechno můžete napevno definovat, a nemělo by tudíž záležet na přesném umístění prvků dokumentu: naopak, ta je přímo nežádoucí - pokud se změnou formálních parametrů stane takový dokument nefunkčním, tak je to špatně koncipovaný dokument.
Co si tak pamatuji z MS Office tak tam takové rozdíly nebyly.Hehe, možno je to tým, že si nikdy nemusel porovnávať výstup MS Office pod Windowsom a pod Linuxom.
Webové stránky se na tisíci počítačích zobrazí stejně…
Jak jste na to přišel? Tohle je typicky managorská představa o webu, ze které mají webdesignéři akorát žaludeční vředy, když se managorovi marně snaží vysvětlit, že není nic špatného na tom, když ten text ve Firefoxu vyjde na patnáct řádků, zatímco v MSIE na šestnáct…
)Co si tak pamatuji z MS Office tak tam takové rozdíly nebyly.
No, to určitě ne. :-) MS Office vám přeláme dokument, i když jen přepnete výchozí tiskárnu…
Docela jsem podcenil rozdíly mezi Linux a Win.Obávám se, že rozdíly byste poznal i mezi Linux A a Linux B a mezi Win A a Win B - právě podle nastavených výchozích parametrů, např. fontů, rozlišení a okrajů u ovladače tiskárny apod. Je dobře možné, že stejné systémy se stejnou konfigurací zobrazí dokumenty prakticky shodně - ale to je tak všechno, co můžete od textového procesoru očekávat. Vtip správného dokumentu z textového procesoru totiž je, že by nemělo záležet na tom, v jaké formální podobě se nakonec zobrazí: mělo by být úplně jedno, jaké používá fonty (za předpokladu stejné znakové sady), jaké má definované rozměry stránky, počet písmen na řádce, počet řádek na stránce apod. Vždycky by měl vyjít tak, aby splnil svůj účel.
Docela jsem podcenil rozdíly mezi Linux a Win. Dlouho jsem se domníval že donutím OOo zobrazovat dokumenty v obou systémech stejně. Zdá se ale že je tolik faktorů které ovlivňují výsledek že i po vynaložené snaze se přiblížit k cíly by byl výsledek nejistý.Zas tak nejistý výsledek není. Mohu říct, že mám mnohostránkové dokumenty s několika úrovněmi nadpisů, s různými zarovnávanými bloky, záhlavími, zápatími, vloženými obrázky, zalomeními, spoustou formátování… a výsledky zobrazení ve Wordu ve Windows a v OOo v Linuxu jsou prakticky identické. Jen občas trochu uskočí obrázky, které jsou zarovnány vůči něčemu, co OOo nepodporuje, takže stačí jen velmi drobné opravy
Tiskni
Sdílej: