Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Doporučuju naučit se GIMP. Opravdu to není špatný program. Chce to zapomenout co ses naučil. Dokud se nezbavíš windowsáckých náviků, budeš mít v linuxu problémy.
Neexistuje jeden správný způsob ovládání aplikace.
Nadruhou stranu není nic špatného na zjištení, že linux pro mě není...
Dobrá, ale pak platí jednoduché řešení - nepoužívat linux. Linux není povinný.
Samozřejmě že lze používat nějakou emulaci, ale ani to není úplně bez problémů. Prostě, jestli chci Photoshop, je líp používat Windows.
Z vlastní zkušenosti doporučuji opravdu naučit se (a zažít si) GIMP. Používám ho sice jen na jednoduchou úpravu fotek a internetovou grafiku, což není žádná velká grafika, ale rozhodně v něm dělám radši než v čemkoli jiném. Upřímě z PS mám kopřivku, ale taky bych si zvyknul, kdyby to muselo být.
To s těmi windowsáckými návyky myslím vážně. Oni totiž opravdu brzdí.
Buď se automaticky předpokládá, že jej mají všichni ukradenýJj, předpokládá.
Je to tím, že kompakty mají blesk příliš blízko osy objektivu a pokud fotografovaná osoba kouká do objektivu, záblesk prosvítí prokrvenou sítnici a to jsou právě ty červené oči. Systémový blesk na zrcadlovce je od objektivu více vzdálen, světlo blesku jde do očí pod větším úhlem a přímé prosvícení sítnice se tak trochu zmírní, i když neodstraní úplně. A kdo se fotografováním zabýbá ještě více ví, že bleskem nebude svítit přímo, ale namíří hlavu blesku například na strop a využije odraženého světla, samozřejmě pokud to lze, 15 metrů vysoký, navíc s mozaikou, strop v kostele nebude to pravé. Odstraní tak červené oči a hlavně světlo bude přirozenější bez tvrdých stínů za fotografovanou osobou. A nakonec přichází vyšší dívčí, kdy se využije světla od několika blesků dálkově řízených foťákem, odrazné desky, deštníky a podobné kousky...
Jinak k tomu Photoshopu a GIMPu. Na ovládání GIMPu jsem si chvíli zvykal (to byl ještě GIMP pod GTK 1 , ale pak mi naopak jeho ovládání sedlo více než ovládání Photoshopu, jde hlavně o možnost nastavit si klávesové zkratky, to beru jako obrovskou výhodu. Ale v GIMPu mi proti Photoshopu některé věci chybí, hlavně 16 bit. na barvu (pro vážnou úpravu fotek bych řekl nutnost), to musím udělat buď už při skenování ve Vuescanu, nebo pak v Cinepaintu a po převedení do 8 bit. dělám v GIMPu. Ale v tomto je na tom Photoshop Elements 2, co byl ke skeneru (Nikon LS-50, má 14 bit. na barvu), stejně nebo snad i hůře než GIMP. Hlavně nechápu, proč ke skeneru přibalili software, který pak ani neumí pracovat s nejvyšší kvalitou skenu, takže Photoshop stejně leží v šuplíku...
Tiskni Sdílej: