Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freemodprobe tun modprobe bridge sleep 2 chmod 666 /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 ifconfig eth0 0.0.0.0 promisc brctl addif br0 eth0 ifconfig br0 192.168.1.202 brctl addif br0 tap0 ifconfig tap0 192.168.1.203 up bash -c 'echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/conf/tap0/proxy_arp' route add -host 192.168.0.202 dev tap0 arp -Ds 192.168.0.202 eth0 pub route add default gateway 192.168.1.1ze systému nainstalovaného ve Virtualboxu se dostanu na internet i do sítě hostovaného systému z hostovaného systému se nedostanu na systém ve Virtualboxu
tunctl -t tap0 -u martin brctl addbr br0 brctl addif br0 tap0 brctl addif br0 eth0 ip link set br0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0IP adresa a maska musí patřit do stejné sítě, v jaké máš eth0. AFAIK když je máš v bridgi, tak tap0 ani eth0 adresu nepotřebují, takže jim je můžeš sebrat a adresu z eth0 dát na br0. V tom hostovaném stroji musíš samozřejmě také přiřadit IP adresu tomu virtuálnímu rozhranní. Při tomhle se ti může stát, že zmizí deafultní routa, takže ji budeš muset obnovit. Pokud bridge ve skutečnosti nepotřebuješ, stačí ti, že na sebe vidí hostovaný a hostitelský stroj, tak
tunctl -t tap0 -u martin ip link set tap0 up ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0IP adresa musí tentokrát být z jiného rozsahu, než z toho, kde máš eth0. Ve stejném rozsahu, jaký dáš na tap0, musí být nastavená i adresa ve virtuálním stroji.
Viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev br0" a viz. "ip addr add ip.ad.re.sa/maska dev tap0"Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému? Jinak potřebuji, aby "guest" systém měl přístup na "host" systém a zároveň do internetu. Dále pak, aby "host" systém viděl "guesta" a měl také přístup do internetu.
Nevím přesně jak nadefinovat ip adresu v obou případech následovanou maskou vždy v posledním řádku obou ukázek.To je docela problém, protože kdo jiný by to měl vědět.
Můžete uvést prosím příklad pro síť 192.168.1.xxx a masku 255.255.255.0 v "host" systému?Taky jsi mi neopověděl, jestli potřebuješ ten bridge, tj. jestli potřebuješ, aby počítače, které jsou ve stejné síti jako hostitel, viděly hosta. V tom příkladu budu přepokládat, že ne. Na virtuálním rozhranní tap0 v takovém případě potřebuješ nastavit jinou síť, než tu, ve které je hostitel. Například teda 10.0.29.1/24 (
ip addr add 10.0.29.1/24 dev tap0), to 24 na konci odpovídá masce 255.255.255.0, znamená to, kolik bitů od začátku je jednička.
V hostovaném systému potom nastavíš adresu ze stejné sítě, například tedy 10.0.29.2, maska bude taky 255.255.255.0. Výchozí brána pro hostovaný systém bude 10.0.29.1 (to je ta adresa, kterou jsi nastavil na tap0) Adresy serverů DNS najdeš v souboru /etc/resolv.conf) v hostitelském systému.
Aby hostovaný systém měl přístup k Internetu, musíš povolit IP forwarding (echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward) a zapnout NAT (iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE)
Záznam ve směrovací tabulce pro tu virtuální síť, kterou jsi vytvořil mezi hostitelem a hostem, by se měl vytvořit sám, takže v tomhle ohledu není třeba nic řešit.
P.S.: Není potřeba mi vykat.
Tiskni
Sdílej:
