Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Navíc spotřeba taky není zanedbatelná. Teď mě to běží na serveříku FSC Primergy a i když to běží z RAMdisku a SCSI disky se vypnou, tak to pořád bere cca 130- 150W, alespoň to tvrdí UPS ... on asi Xeon nebude moc optimalizovaný na spotřebu
A hlavně ten comp odchází, a výměna větráků u rackového modelu (nic jiného tam asi odejít nemůže) se rovná koupení zánovního serveru.
Decentně se vyhnu přímé odpovědi, ale zkusim popsat, jak sem tohle řešil unás na intru (mám tam status pomocného správce sítě, ale více méně je to celé v mích rukou) a tak si myslím, že je to velmi vhodné a flexibilní.
Nejprve jsem si shrnul požadavky. Potřeboval sem uživatele co nejméně omezovat v jejich práci. Každý počítač, který studenti mají k dispozici vlastní oni sami, takže mi zas až tak nevadí, když si natáhnou nějaké to svinstvo na stroj (samozřejmě pokud se nebude šířit po celé síti). Potřeboval jsem velkou flexibilitu a možná i trochu na úkor spolehlivosti (trochu). A potřeboval jsem časově závislá pravidla filtrování trafficu. Jedním z požadavků bylo také něco ve smyslu Plug & Play, jednoduše aby uživatel po registraci na serveru jednoduše bez dalšího nastavování připojil "kabel do zdi" a vše fungovalo jak má. To by byly plus mínus všechny základní požadavky.
Při volbě jsem se rozhodoval i pro platformu. Ve hře byl GNU/Linux FreeBSD a Widle. Po nedlouhé úvaze jsem vyloučil Windows. Nelíbilo se mi, že všechny potřebné nástroje mi nenabízí dostatečnou flexibilitu (uvažoval jsem řešení od fy. Kerio) FreeBSD jsem taky vyloučil kvůli nedostatku zkušeností. Volba padla na GNU/Linux (zatím se zdá jako dobré řešení)
Nastal výběr software. Jak jsem zmínil předtím, tak bylo třeba, aby vše po připojení kabelu fungovalo na sto procent. Takže volba padla na DHCP server. Zvolil jsem ISC DHCP. Poskytuje dostatečnou flexibilitu a spolehlivost. Samorřejmě IP není přiřazována jen tak náhodně, ale v závislosti na IP adrese. Další bylo rozhodování firewallu. Tady byl výběr hodně jednoduchý. IPtables. Důvodů je mnoho. Ač se to nezdá, tak je to poměrně jednoduchý firewall pro který je dostatek dokumentace. V kombinaci s CLI Linuxu, DHCP serverem a nástroji, jako je IPP2P mi poskytuje dostatečnou flexibilitu a k mému překvapení i vysokou spolehlivost. Očekával jsem problémy stylu samba atd, ale vše funguje jak má. Jsem nad míru spokojen. Zvaž toto řešení také. Je to poměrně jednoduché a rychlé řešení, které však splňuje všechny požadavky.
Při požadavcích na nízkou spotřebu elektřiny bych ti doporučil nepoužívat rack, ale klasiku. Pokud do ní investuješ ze začátku více peněz, tak se ti to jistě vrátí. 5ešil bych vše pasivně, místo točícího se disku bych volil 16GB CF kartu s redukcí na IDE. V Real IDE modu se chová stejně jako běžný HDD a je to cenově i celkem dostupné řešení.
Toť můj názor.
Tiskni
Sdílej: