Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Servant) poskytuje určité služby, které jsou využívány z dalších serverů. Druhý (říkejme mu Host) je hostitelským serverem pro provoz virtuálních serverů založených na OpenVZ.
Oba tyto stroje mají dvě síťové karty, přičemž přes eth0 se oba připojují do vnější sítě (1.2.3.0/24), zatímco přes eth1 se připojují do vnitřní sítě (192.168.1.0/24). Tzn. pro přesnější představu: mám několik serverů, každý z nich je ve dvou sítích, které se liší tím, že jedna je pouze pro komunikaci mezi nimi navzájem, druhá je určena pro komunikaci s vnějším světem.
Na serveru Host dále běží nějaké VPS, pro účely tohoto dotazu je jeden, kterému budu říkat prostě Vps. Až na to, že nemá své vlastní železo, je to server jako všechny ostatní v síti, takže i tento server je připojen do vnější i vnitřní sítě a využívá služby ze serveru Servant.
Tzn. v souhrnu síťová konfigurace vypadá nějak takhle:
Servant 192.168.1.1 1.2.3.1 Host 192.168.1.2 1.2.3.2 Vps 192.168.1.3 1.2.3.3A teď ten slavný problém. Když se z
Vps připojím na Servant skrze vnitřní síť (tzn. příkazem ssh user@192.168.1.1), připojení sice proběhne, ale na stroji Servant se pak příkazem who dozvídám, že nejsem připojený z adresy 192.168.1.3, ale z 1.2.3.3. Tzn. pakety určené pro vnitřní síť putují po té vnější, což je problém z mnoha důvodů.
Podle mého dosavadního zkoumání problém může souviset s tím, že OpenVZ přiřazuje jednotlivým VPS adresy s netmaskou /32, takže se na cestě mezi venet0 na Host a fyzickým rozhraním nějak blbě upraví a nasměrují se špatně.
Přiznám se, že mi ne zcela dochází, jak to, že se na vnější síti vůbec podaří najít správný server, takže ani moc dobře nevím, kam šáhnout a co změnit, aby se pakey poslušně odebíraly ven přes eth1.
Určitým nápadem je znásilnit OpenVZ, aby nastavovalo masku /24, všude se ale doporučuje tuhle věc nedělat (bohužel bez vysvětlení). Další možností by mohlo být nějaké veselé nastavení iptables, které by vynutilo směrování odpovídajících paketů na eth1.
Nejdřív jsem se ale chtěl zeptat, jestli někdo neřešil něco podobného, abych nevynalézal kolo se spoustou vedlejších efektů. P5edem dík za všechny odpovědi.
takze jenom kratce - vnet je na vz nejvetsi zlo. daleko jednodussi je vzdy pouzit bridge, sit se pak chova tak jak jeden ceka, tj: vzctl set 20 --netif_add eth0,00:DE:AD:BA:BE:00,vzeth0,00:DE:AD:BA:BE:01 --save vytvori eth0 v kontextu 20, druhy konec interfacu se jmenuje vzeth0 (prida se do bridge vmbr0 ktery jiz musi existovat) a v kontejneru nastavit spravne /etc/network/interfaces. dale je treba vytvorit /etc/vz/vznet.conf a v nem mit EXTERNAL_SCRIPT="/usr/local/sbin/vznetaddbr konteiner se pote po startu prida do bridge 'vmbr0' (ten si musis udelat, nabridgovat kam potrebujes) vice navod na http://wiki.openvz.org/Virtual_Ethernet_device mimochodem v tvem pripade by nebylo od veci mozna v ct0 pouzivat tagovane vlan, neni treba pak mit 2 sitovky. tagovane vlany jsou v kazdem ohledu sitove zarizeni.
Tiskni
Sdílej: