Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
iptables -A FORWARD -o eth0 -d 192.168.1.0/24 -i tap0 -j ACCEPT
ale bez úspěchu. Ani iptraf na zařízení tap0 žádné takto přesměrované pakety neviděl.
Tak já se vám teda pokusím popsat celou situaci.
V příloze vidíte schéma mé domácí sítě. To Wi-Fi spojení mezi serverem a notebookem je Ad-Hoc a tudíž nepodporuje WPA. Proto jsem zvolil OpenVPN - coby zapezepčení toho Wi-Fi spojení. Problém byl v tom, že když jsem byl na Wi-Fi-ně tak notebook komunikoval se serverem z jiné IP, než když byl ntbook v dockině a tímpádem na drátové síti.
Takže když jsem si z drátové sítě třeba připojil NFS z nějakého počítače v místní síti ) a pak ten notebook vytáhl z dokiny a jel na Wi-Fi tak jsem ty NFS disky nemohl používat. Stejně tak obráceně - disky připojené na Wi-Fi nešly na drátové síti ... proto jsem přemýšlel jak zařídit, aby měl ten notebook pořád stejnou IP adresu, ať je připojenej bezdrátem, nebo normálně.
Napadlo mě udělat to tak, že i spojení po místní drátové síti bude v tunelu. DebServer ( na kterým běží OpenVPN server ) tak přijme spojení buď od klienta z IP 10.0.0.1, nebo 192.168.1.5 - vytvoří tunel a na notebooku vzniken zařízení tap0 s IP 192.168.4.2. Všechna komunikace se bude realizovat přes tap0, protože to má pořád stejnou IP, at je notebook připojenej vzduchem nebo drátama.
Zatím to funguje dobře - NFS disky připojené z DebServeru přes zařízení tap0 na serveru ( tedy: mount 192.168.4.1:/mnt/nfs ) fungují at je ntbook připojenej jak chce. Ale na GentooOnAthlon a Holy z toho notebooku tunelem prostě nevidím - a to je ten problém.
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 192.168.1.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default vor1.netbox.pri 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0
Kernel IP routing table Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface 192.168.1.254 * 255.255.255.255 UH 0 0 0 eth0 192.168.4.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 tap0 10.0.0.0 * 255.0.0.0 U 0 0 0 eth1 loopback * 255.0.0.0 U 0 0 0 lo default 192.168.4.1 0.0.0.0 UG 0 0 0 tap0Tzn. pakety pro 192.168.1.254 (ten tunel) jdou na eth0, ale všechny ostatní ze sítě 192.168.1.0/24 musí defaultní routou, čili do tunelu. 2/ Na serveru jsem přidal dvě pravidla:
$IPTABLES -A FORWARD -i $VPN_TUNEL -o $MISTNI_SIT -j ACCEPT $IPTABLES -A FORWARD -i $MISTNI_SIT -o $VPN_TUNEL -j ACCEPTNeboli - co přišlo na eth0, pošli i na tap0, co přišlo z tap0, pošli na eth0. Nepingnu sice 192.168.1.254, ale to nevadí, protože na serveru můžu nastavit všechny služby tak, aby poslouchaly i na 192.168.4.1. Ale na 192.168.1.1 a 192.168.1.10 vidím ...
Zajímavé chápání jak funguje iptables. Ty pravidla pouze říkají akceptuj (propusť) pakety, které přišly interfacem x a po routování počítač opustí interfacem y, jinak pokračuj na další pravidlo v iptables. Rozhodně paket nepřesměrují na jiné rozhraní. Kam půjde, o to se stará použitá routovací tabulka (v systému může být více routovacích tabulek a lze pomoci pravidel vybrat, která se pro daný paket použije).
Ahá ... chápu. Ono mi to bez těch dvou řádků předtím nefungovalo ne proto, že by ty dva řádky způsobovaly to přesměrovávání, ale nejspíš proto, že ve FORWARD mám defaultní politiku nastavenou na DROP a těma příkazama jsem ty pakety povolil ...
Tiskni Sdílej: