Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Přecházím z windows na linux a potreboval bych doporucit distribuci. Vim co se pise v navodech, ale ja osobne bych nechtel zacinat na jednoduche distribuci. Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"(tj ze bych ji nerad behem pouzivani menil). Rad bych zacal na distribuci pro pokrocilejsi uzivatele.Mozna to pro me nebude ze zacatku lehke, ale později si to chci opravdu uzit. Uvazoval jsem napr. o gentoo, slackware nebo debian. Poradte prosim ktery nebo mi vymluvte mou teorii děkuji.
Debian - Bude te to hodne stat,
ale stoji to za to.
NN
> Chtel bych distribuci tzv. "na cely zivot"
Tak to musí být opravdu kouzelná distribuce. :-)
no ja sem musim protlacit Fedoru mam ji raaaaaaaaaaaaaaad
Fedoru nepovažuju za distribuci na celý život
Doporucuji debian. Stabilni a zvyknete si na nej rychle.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje? Nerozumím. Operační systém je vlastně nástroj na spouštění aplikací. Zatím nikdo přesvědčivě nesepsal rozdíly mezi distribucemi a proč konfigurák je jednou tady a podruhé támhle... Přijde mi to jako veliký zmatek.
Fakt nevím proč by mě měl stačit třeba Slackware a nestačit něco jiného. Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti? Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?
Můj názor: existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatele. A pak existuje 350 velmi málo se lišících "distribucí", které jenom rozmělňují uživatele. Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému?Ano chci, dokonce to mám i jako předmět ve škole.
Co se "naučím" když se snažím rozchodit v různých systémech vim, gcc a síťovku? Opravdu tyto znalosti použiju?Naučíš se toho zatraceně hodně. A ano tyto zanlosti já osobně potřebuju, a nejen já.
Stačila by tedy víceméně jedna. Nebo je to jinak?Každá distribuce kterou jsem zkoušel mi vyhovovala jinak, takže nejsou stejné. A spoustě lidem vyhovovala distribuce, která mě nevyhovovala, takže ano je potřeba mít víc distribucí, abychom si já, Karel, Franta a Dominik mohli vybrat tu, která nám nejvíce vyhovuje.
A v čem jednoduchá distribuce omezuje?V tom, že takzvaně „jednoduchá“ distribuce se stává složitou, pokud například nefunguje grafické rozhraní - přeci jen hledat a upravovat konfiguraci v OpenSUSE, nebo v Archu či Slackware je dost podstatný rozdíl.
Opravdu chce každý trávit hodiny denně studiem procesů operačního systému? To používají GNU/Linux hlavně administrátoři a děti?Každý, kdo si doma nainstaluje OS, je administrátorem. A dále viz přechozí odpověď - v okamžiku, kdy něco nefunguje, se právě tzv. "složitá" stává tou jednoduchou.
existují 3 "složité" distribuce pro velmi úzkou skupinu odborníků, ne moc vhodné pro typické uživatelePřemýšlím, které 3 to asi mohou být. LFS (i když to není přímo distribuce), SourceMage, a ta třetí, že by Gentoo? A nebo SourceMage, Gentoo a Arch? Ale to ne! Arch jsem si zamiloval právě proto, jak je ohromně jednoduchý, protože v ostatních distribucích jsem se doslova topil a psal si poznámky, co kde mám hledat, jinak jsem byl bezradný. V Archu je vše na svém místě, přesně tam, kde to člověk hledá. Arch neoplývá milionem klikátek nejspíš proto, že je tam vůbec nikdo nepotřebuje, protože než by nastartovalo klikátko, už to má člověk nalezené a upravené…
nebo mi vymluvte mou teorii
Pokud zvolíš "složitou" distribuci jako Gentoo, Debian, Slackware (...), tak je větší pravděpodobnost, že se vrátíš zpět k Windows.
I u těch "lehčích" distribucí (Ubuntu, Kubuntu, Mandriva...) můžeš "jít do hloubky".
Pro tebe bude nejlepší zpočátku něco lehčího a až se naučíš aspoň základy, tak klidně můžeš přejít na "složitější" distribuci GNU/Linuxu.
Jednu dobu jsem nemoh dopustit na Slackware, líbila se mi jeho přehlednost a "jednoduchost". A i přesto jsem skončil u Kubuntu a nestěžuju si.
Naprostý souhlas.
Tiskni Sdílej: