Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Řešení dotazu:
Kupodivu tohle cislo je zajimavejsi nez zatizeni CPU v procentech. %CPU je jen pro manazery :) . Blby je, ze tohle cislo neni absolutni a zavisi na poctu CPU. Podle me "5" na single CPU systemu znamena docela zatizenej system, "20" -> system vubec nestiha. Nejvice jsem videl asi 560 ale to bylo na AIXu. Kazdej admin ma asi zazity jiny konstanty. Dalsi zajimavy cislo je IO Wait protoze tvuj system klidne muze bejt pretizenej a pritom se CPU muze flakat.
Load average konkretne byva klouzavy prumer delky runqueue (zalezi na systemu), neboli tedy zjednodusene kolik procesu by se rado dostalo k lizu na CPU v dane casove jednotce. Neni zavisle na poctu CPU, na tom zavisi threshold, kdy vam velikost runqueue zacne vadit. Spolecne s %CPU a context switches je to dobry ukazatel zamestnanosti vasich CPU. Jednotlive jsou ty hodnoty nejasne a samy o sobe vam o systemu reknou asi tolik, jako pohled pres zavrene okno o tom, jak se obleci (ano, v zime muze take svitit slunicko na krajinu bez snehu, vypada to na triko a je pritom pod nulou, ale to zjistite jen teplomerem nebo otevrenim okna).
Cili -
%CPU (idealne pro jednotliva jadra) vam reknou kolik procent casu se stravilo skutecnou praci. Pokud je to dlouhodobe nad 90%, kouknete na dalsi dve hodnoty a zvazte upgrade/prikoupeni CPU
load vam rekne, kolik bylo pracechtivych. Do 1x pocet_zpracovavajicich_jednotek je to puste flakani CPU. Do 2x PZJ je to na soucasnych procesorech celkem v pohode. 3xPZJ a vice uz je na povazenou a pokud se to casteji opakuje, prohlednete si zbyle dve hodnoty a zvazte prikoupeni/upgrade CPU
context switche (sloupec cs, pripadne csx ve vmstat, napriklad) - ukazuje pocet prepnuti uloh/threadu v danem casovem rozmezi. Prepnuti kontextu s sebou nese nejakou rezii, napriklad ulozeni stavu predchozi ulohy, casto i nutnost vylit cache CPU a nalit do ni data a kod noveho kontextu, a po tu dobu vam CPU nedela nic uzitecneho a nepocita se to do %CPU. Muze tedy dojit i na situaci, kdy mate obrovsky load, ale %CPU treba na 40%, zadne swapovani ani velke IO, a pritom je system jak slimak. V tom pripade se podivejte na cs, bude to asi v tisicich ci desetitisicich a to vam pak ani Power6 nepomuze, protoze bude proste vetsinu casu jen velmi rychle cekat na data z pameti.
PZJ - to je zavisle na architekture. U starych procesoru je to proste procesor. Dnes to ale je slozitejsi, protoze mame vicejardova CPU a jeste muze kazde jadro nabizet vicero vice ci mene paralelnich procesnich jednotek. Napriklad na intelech muzete mit quad-core a kazdy core s HT, takze mate 1 cip, 4 jadra, ale 8 zpracovavajicich jednotek. Pak hodne zalezi na velikosti sdilene cache a na tom, jestli server zpracovava jedny binarky dokola nebo mnoho zcela ruznych. Pak mate SUNovske T2 apod, kde mate 8 jader, kazde s dvema paralelnima pipeline a kazda pipeline ma ctyri sady registru (HW thready), ktere toci dle potreby (nizka rezie prepnuti mezi dvema HW tasky). Tam je tedy PZJ 64, ale musite se pak peclive divat a srovnavat load, csx a %CPU pro jednotlive HW thready, abyste urcil, jestli potrebujete vic CPU nebo jinou architekturu. Kvuli temto vecem vam uz davno nestaci koukat jen na load nebo jen na %CPU.
Zakladni scenare jsou tyto:
Vysoke %CPU a vysoky load - asi chcete vic a rychlejsich CPU. Nezapomente na primerene navyseni pameti, at nezacnete tuhnout na ni nebo na discich.
Vysoke %CPU a nizky load - asi chcete rychlejsi CPU, asi mate malo paralelni nebo vubec neparalelni aplikaci. Holt smula, pripravte si penezenku, asi skoncite u IBM P6. Ostatne s tou chybu neudelate ve vetsine scenaru, pokud tedy na to mate. Mozna vas ale vyjde lepe poohlednout se po softwaru, co dela totez, ale paralelne.
Nizke %CPU a vysoky load - mate asi paralelni provoz, pricemz kazdy thread vyrizuje jen kratke pozadavky nebo ma vysoke IO, takze casto odchazi dobrovolne z CPU. Chcete vic zpracovavajicich jednotek (asi vic CPU, nebo vymenu za vicejadrove), ale pokud mate navic vysoke IO, tak bych asi zkusil nejdrive vice pameti a rychlejsi disky/sit. Kvuli tomuhle delali SUNove svoje T procesory. Tohle byva typicky stav webovych a aplikacnich serveru.
Tolik asi obecna voditka. Jedno slovo nakonec - neverte prosim moc udajum o %Wait. IO Wait uz na mnoha novejsich systemech bud neni nebo je nesmyslny a je to casto i explicitne uvedeno v manualech. Nekde mate dokonce tohle policko proste nastavene natvrdo na 0 a existuje jen kvuli kompatibilite. Kdysi to byvala doba, kterou se cekalo na IO, jenze mame DMA, cache, silne paralelni provozy atd, a to vsechno vec zkresluje natolik, ze je ta postaru merena a pocitana hodnota proste k nicemu, krome tech nejjednodussich pripadu (single-core desktop, mozna
Ceho je to vystup, program, command?
NN
top
.
/proc/loadavg
proc(5):
První tři položky v tomto souboru jsou hodnoty průměrné zátěže (load average) udávající počet úkolů (jobs) čekajících ve frontě na spuštění (stav R) nebo čekajících na čtení/zápis disku (stav D), zprůměrované po 1, 5 a 15 minutách. Jsou to stejné hodnoty, jako poskytuje uptime(1) a další programy. Čtvrté pole se skládá ze dvou čísel oddělených lomítkem (/). První představuje počet současně vykonávaných entit plánovače jádra (procesů, vláken); bude menší nebo rovno počtu CPU. Hodnota za lomítkem je počet entit plánovače jádra, aktuálně přítomných v systému. Páté pole je PID systémem naposledy vytvořeného procesu.
uptime
Ja jsem si udelal vytah z top a posilam to do grafu http://93.91.157.25/2hodiny.html
Tiskni Sdílej: