Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Zdravím,
stavím teď nový mailserver a řeším relativně jednoduchou otázku. Server plánuji osadit 4 SATA disky (SAS mají moc malou kapacitu) a zvažuji následující možnosti:
RAID10 x RAID5 (+1 disk hotspare) x RAID6
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti. RAID5 jsem už na Linuxu měl, ale rychlost byla spíše k pláči. Počítám, že s RAID6 to bude ještě horší.
Druhou věcí je, zdali použít SW Raid v Linuxu nebo koupit samostatnou kartu (samozřejmě nemyslím karty za 1000Kč, ale něco lepšího, např. 3WARE 9650SE).
HW řadiče se trochu bojím z důvodu, že když odejde, tak se k datům pravděpodobně už nikdy nedostanu. SW raidu se zase bojím z důvodu nižšího výkonu. V navrhhovaném řešení jde v prvé řadě o spolehlivost, výkon je na druhém místě.
Děkuji za nápady.
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti.
Proc by mel mit raid 1+0 nizsi spolehlivost?
Četl jsem to tady https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/176920 (úplně ke konci)
Zatím se mi ale právě nejvíc zamlouvá ten RAID10 a vyřešit to softwarově v Linuxu.
Pokud to chápu dobře, tak pokud dám v mdadm --level=10, tak to udělá RAID1 nad dvěma RAID0? Tzn. "správnější" řešení by bylo udělat nejdřív dva RAID1 a pak je spojit přes RAID0. Nebude tohle druhé řešení dělat neplechu např. u rebuildů po výměně disku?
HW raid5, nebo SW raid10a jejikoz maz 4 disky tak raid6 neudelas..
NN
25.6.2009 16:25
H0ax | skóre: 36
| blog: Odnikud_nikam
. Šestku mám na 6 discích a paráda 
. Pětka na třech je taky pomalá.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz