Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
find
, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.
Pokud byste chtěl dělat skutečně inkrementální zálohy (rozdíly), musíte vždy buď stáhnout zálohu zpět na lokální počítač, rozšifrovat a porovnávat s ní, nebo poskytnout vzdálené straně klíč, aby mohla zálohu rozšifrovat ona (pak už stačí přes síť přenášet jen hashe). Teoreticky by bylo možné hashe zálohovaných bloků si uchovat v nešifrované podobě (ať už na vzdálené straně, nebo lokálně), ale to byste si musel nejspíš napsat vlastní zálohovací software, protože externalizovat hashování podle mne žádný zálohovací software neumí. Ono by asi stačilo jenom implementovat protokol rsync, kde by se hashe nepočítaly ze souborů na disku, ale použily se ty zapamatované.
Tedy např. pomocí data modifikace. Takové soubory vám dokáže vyhledat i find, pak už zbývá jen soubory zabalit, spakovat, zašifrovat a odeslat.Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory. Asi si budu muset napsat nějaký skriptík. Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?
Jo, myslel jsem, že by si ten zálohovací software zapamatoval, kdy byla provedena záloha, a příště zašifroval a odeslal všechny novější soubory.Podle mne je nejlepší na začátku si udělat timestamp (
touch
na nějaký soubor) a pak porovnávat soubory pomocí find
-anewer
, -cnewer
nebo -newer
. Jenom je potřeba před vytvořením timestampu si ten původní zazálohovat a porovnávat vůči němu
Co byste mi doporučili pro to šifrování? GnuPG, openssl, něco jiného?Nevím, pokud máte s něčím zkušenosti, použijte to, jinak bych zkusil udělat nějaký test rychlosti obou variant, případně s čím se bude lépe pracovat…
Tar umí také jen soubory od určitého data (parametr --newer-mtime), používá to např. backuppc. Inkrementální záloha na velkých adresářových stromech je pak mnohem rychlejší než rsync.
rsync
najde na staré a nové záloze nějaké stejné bloky, ten šifrovací program rovnou zahoďte.
for i in `seq 1 97`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl jsem rsync. Znovu jsem vše připojil a provedl 10MB změn:
rm 6?.bin for i in `seq 60 69`; do dd if=/dev/urandom of=${i}.bin bs=1M count=1; doneOdpojil jsem a provedl rsync s parametrem -P.
sent 10544457 bytes received 71711 bytes 1930212.36 bytes/sec total size is 104857600 speedup is 9.88To je dobrý výsledek...
A co použít EncFS? Takhle:
server – sshfs – EncFS – rsync – tvoje data
#!/bin/sh sshfs -p 4011 user@stroj:/kam/ /mnt/někam/ encfs /mnt/někam/enc /mnt/někam/open rsync --whole-file --delete --progress -z --compress-level=9 -av co /mnt/někam/ sync fusermount -u /mnt/někam/open fusermount -u /mnt/někam
a neměl bys zálohovat spíš do /mnt/někam/open ?
Tiskni Sdílej: