Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Dobrý den,
mám problém s instalací SLES 11 na HW RAID. Při instalaci provedu rozdělení, formátování a vše se provede. Po restartu (po nainstalování systému ještě před dokončením instalace) nedokáže systém přimontovat disky. Začne se bootovat a končím tím, že mám výpis o nemožnosti namontovat "/dev/mapper/ddf1_...". Vyzkoušel jsem instalaci, kde jsem místo ID použil UUID a pak i název, ale po restartu se to opět ptá na "/dev/mapper/ddf1_..." a né na UUID či název.
Setkal se někdo s něčím takovým? Co mám zadat pro namontování? V fstable je to zapsáno pomocí UUID, ale ten boot hledá stále "/dev/mapper/ddf1_..."
Předem děkuji
To vypada na takzvany raid-neraid. Zkuste dat do /etc/init.d/boot.localfs toto:
/sbin/dmraid -ay
Pokud není potřeba kompatibilita pole s jinými OS, pak bych opravdu doporučoval linuxový SW raid. I pro řešení bootování mi to přijde jednodušší.
V debianu/ubuntu jsem bootování z RAID0 striping dělal tak, že jsem nabootoval z liveCD, ručně nastartoval pole (/ systému na HDD), přimontoval někam do /mnt/raid, namontoval tam proc, zkopíroval tam /dev (aby měl alespoň md0), chrootnul do /mnt/raid, upravil menu.lst v grubu, aby koukal na raid (pokud možno všude UUID), opravil /etc/fstab, vyrobil /etc/mdadm s přiřazením UUID raidu na md0 klasicky viz man mdadm, spustil update-initramfs (to si již zapamatovalo, že má dát kořen přes raid) a pak jen updatnul instalaci grubu ručně přes grub (nějak těm skriptům kolem grubu nevěřím). Po restartu to bootlo z raid0.
Tak jsem se po prostudování diskuzí ohledně RAIDU na základní desce rozhodl, že půjdu cestou SW RAIDU, ale asi opět dělám něco špatně.
Mám momentálně dva totožné disky.
V BIOSU jsem vypnul RAID.
Při instalaci SLES 11 v nabídce na sestavení pole RAID dostanu následující odpověď: "Pro vytvoření pole RAID není k dispozici dostatek vhodných nepoužívaných zařízení.". Ani jeden disk nemám používaný. Když se podívám do "Nepoužívaná zařízení" tak tam jsou, ale ten SW RAID se jim vytvořit nechce.
Jaký je obecný postup pro vytvoření SW RAIDu? (Jak jsem psal používám SLES 11 -64).
Ještě jedna věc, někde jsem četl, že je možné u některých desek po zadání (zakoupení) nějakého klíče aktivovat plný RAID i na té desce. Jak zjistím, zda to má deska umožňuje? Na stránkách intelu jsem na nic takového nenarazil.
Můj HW: S5000PSL obsahuje Embedded RAID II
Předem děkuji
SW raid obecně jede na partišnami. Instalátor suse neznám, ale v debianu/ubuntu se musí nejdříve vytvořit partišny, nastavit jim typ RAID autodetect a pak teprve lze zvolit root na raid a vybrat typ raidu a jaké partišny do něj spadají. Lze to přímo v instalátoru, nebo v jiné konzoli ručně a vrátit se v instalátoru o krok zpět, aby si znovu načetl rozdělení disků. V ubuntu 9.04 mi stejně nastavil špatně initramfs, takže jsem následně musel dělat ty výše popsané šachy s liveCD, protože systém po rebootu nenajel.
Tipnul bych si, že to v suse bude podobné.
U SLES by to melo byt stejne, SLES je jen trochu konzervativnejsi openSuse. Ja postupoval zhruba podle tohohle navodu. Je sice pro gentoo, ale princip je stejny :
http://en.gentoo-wiki.com/wiki/HOWTO_Gentoo_Install_on_Bios_(Onboard)_RAID
Tak jsem to vyřešil jak pomocí SW RAIDu, tak pomocí BIOS RAIDu.
Postup je následující SW RAID:
Na prvnim i druhém disku udělat příslušné oddíly.
Já jsem udělal prvně jeden rozšířený a do něho pak logické.
Ty logické je potřeba prvně vytvořit - není potřeba formátovat, ale hlavně nepřipojovat. Takže na každém disku jsem udělal rozšířený oddíl a do něho 5 logických disků.
Následně ve volbě RAID už vybírám oddíly z prvního a druhého disku, nastavuji RAID 0 nebo 1 nebo 5, Nastavím velikost bloku a provedu formátování a připojení. Toto zopakuji tolikrát, kolikrát potřebuji.
Použil jsem následující rozdělení boot, swap, root, srv, var
Postup pro BIOS RAID
V BIOSU si udělám RAID.
Následně při instalaci využívám disk, který je ten BIOS RAID (v mém případě hrozné číslo)
Já jsem opět provedl následující. Na celý RAID jsem udělal jeden rozšířený oddíl a do něho několik logických disků.
Logické disky je nutné připojovat pomocí UUID
Po restartu - po nainstalování základních komponent před dokončením instalace nedojde k nastartování systému, protože zavaděč se neodkazuje pomocí UUID, ale ID (to hrozné číslo).
Spustit nějakou live distribuci. V mém případě SLAX. Podívat se na můj disk a zjistit jaké je UUID pro root partitions a pro swap. Já to našel v /etc/fstab (u swap tam nebylo uuid tak jsem následně při editaci bootu nechal to hrozné číslo a swap uuid jsem zjistil až po naběhnutí systému přes nástroj rozdělování disků) Toto si opsat a provést restart.
Po restartu jsem udělal upravu spouštěcího řádku (editovat pomocí e). Nahradil jsem /by-id/raid_ddf1... za /by-uuid/uuidcislo zjištěné pomocí live distribuce.
Pak už se dá nabootovat a dokončit instalaci systému.
Po doinstalování je nutné spustit konfiguraci zavaděče a nahradit by-id tím by-uuid. Já jsem musel v zavaděči ještě nahradi hd(0,0) za hd(0,4).
Následně jsem ještě v /etc/fstab u swap doplnil to uuid, zjištěné přes nástroj rozdělení disků.
Po restartu vše jede tak jak má. I ten BIOS RAID funguje. Jen je tam trochu více práce.
Doufám, že až někdo bude hledat, tak to třeba najde a pomůže mu to.
Když už to mám uděláno - je vhodnější SW RAID nebo ten BIOS RAID?
Co zatěžuje procesor méně? Kdy pojede linux lépe?
Použitý OS - SLES 11 - 64
Zajímavé by bylo srovnání výkonu biosového a linuxového raidu. Když máš obojí, můžeš to porovnat?
Jinak swap umí vlastní "raid0" - stačí nastavit více oddílům stejnou prioritu a mělo by to jet ve stripingu. Výkon bude asi podobný raid0.
Já to mám teď dost komplikované. Vše dělám doma, protože nechci chodit do práce. Pak jen přenesu servery. Dělám to na jednom stroji. To znamená: tam kde jsem vyzkoušel SW RAID je už BIOS RAID a asi to už vracet nebudu
Jak velký se doporučuje udělat swap. Domníval jsem se, že když mám 8GB RAM, tak swap 8GB, ale během ostrého provozu jsem se dostal na maximální využití cca 500MB.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.7.2009 12:16