V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Zdravím,
mám nový disk a uvažuji o jeho šifrování. Něco jsem už načetl a napadlo mne následující:
Disk rozdělím řekněme na 10GB a 190GB. Z těch 10GB vytvořím třeba přes dm-crypt/luks šifrovací device, to přiřadím přes LVM k sda2 (190GB) a vznikne mi tak částečně šifrovaný blok 200GB.
Předpokládám, že bez klíče budou data na takto vzniklém souborovém systému jen dost těžko obnovitelná a současně procesoru zbude dost výkonu na další práci.
Co myslíte, je to dobrý nápad? Bude se s tím dobře pracovat (zvětšovat, zmenšovat, opravovat po havárii)? Nestačilo by místo těch šifrovaných 10GB třeba jen 1GB?
Předem díky za jakékoli postřehy.
k tomu co potrebujes, tedy odradit laika, ti staci klidne i 1MB... treba i mene. Cokoliv nad minimum uz tam je spis z duvodu, ze mas rad ruskou ruletu s daty ... buď bůh dá a citliva data nahodou budou ulozena v zasifrovane casti, nebo neda a pak plati prvni veta :)
Prace v lvm by nemela byt nejak poznamenana tim ze mas cast uloziste sifrovanu.
Samozřejmě je mi jasné, že to není úplně bezpečné, spíš jsem uvažoval tak, že filesystém by byl bez té šifrované části dost "poškozený" na to, aby se dalo s jistotou a průkazně zjistit, co tam vlastně bylo.
testdiskem
photorecem z balíku testdisk. Občas se mi to plete.
Takže tudy cesta nevede, teď jsem se snažil najít, kde má LVM uložené informace (předpokládám někde na začátku disku) s tím, že by právě tato část byla šifrovaná a photorec by se tak nechytal, ale začínám cítit, že je to asi dost na vodě.
Rozumím, opravdu citlivá data patří do vlastního šifrovaného oddílu, ten by asi měl být nejlépe úplně skrytý, což umí třeba TrueCrypt.
Existují ale i data řekněme středně citlivá, která nepotřebuji mít na 100% zajištěná (řekněme třeba mp3), ale přitom budu mít klidnější spaní, když budu vědět, že jsou zajištěná víc než jen právy souborového systému. Tedy, že jejich případná obnova dá opravdu dost práce.
Určitě existuje filesystém, který se obnovuje "poškozený" hůř než jiné běžné používané a dobře dokumentované.
photorec /dev/sda1?
Tak o tomto SW jsem vůbec nevěděl, uvažoval jsem XFS (s tím míval problémy Acronish), ale umí ho také. Dokonce zvládne nový ReiserFS. Jediné, co jsem nenašel je Btrfs, to je ale asi jen otázka času.
Díky za upozornění, to vypadá opravdu snadno.
Vypadá to, že nějaká střední cesta k bezpečnosti je slepá. Asi si budu muset udělat nějaké performance testy a pak se rozhodnout, jestli vůbec šifrovat nebo ne.
Teď jsem se navíc dočetl, že LVM má také dopad na výkon a fragmentaci, takže to bude chtít ještě víc promyslet.
Tiskni
Sdílej: