Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Zdravím,
mám nový disk a uvažuji o jeho šifrování. Něco jsem už načetl a napadlo mne následující:
Disk rozdělím řekněme na 10GB a 190GB. Z těch 10GB vytvořím třeba přes dm-crypt/luks šifrovací device, to přiřadím přes LVM k sda2 (190GB) a vznikne mi tak částečně šifrovaný blok 200GB.
Předpokládám, že bez klíče budou data na takto vzniklém souborovém systému jen dost těžko obnovitelná a současně procesoru zbude dost výkonu na další práci.
Co myslíte, je to dobrý nápad? Bude se s tím dobře pracovat (zvětšovat, zmenšovat, opravovat po havárii)? Nestačilo by místo těch šifrovaných 10GB třeba jen 1GB?
Předem díky za jakékoli postřehy.
k tomu co potrebujes, tedy odradit laika, ti staci klidne i 1MB... treba i mene. Cokoliv nad minimum uz tam je spis z duvodu, ze mas rad ruskou ruletu s daty ... buď bůh dá a citliva data nahodou budou ulozena v zasifrovane casti, nebo neda a pak plati prvni veta :)
Prace v lvm by nemela byt nejak poznamenana tim ze mas cast uloziste sifrovanu.
Samozřejmě je mi jasné, že to není úplně bezpečné, spíš jsem uvažoval tak, že filesystém by byl bez té šifrované části dost "poškozený" na to, aby se dalo s jistotou a průkazně zjistit, co tam vlastně bylo.
testdiskem
photorecem z balíku testdisk. Občas se mi to plete.
Takže tudy cesta nevede, teď jsem se snažil najít, kde má LVM uložené informace (předpokládám někde na začátku disku) s tím, že by právě tato část byla šifrovaná a photorec by se tak nechytal, ale začínám cítit, že je to asi dost na vodě.
Rozumím, opravdu citlivá data patří do vlastního šifrovaného oddílu, ten by asi měl být nejlépe úplně skrytý, což umí třeba TrueCrypt.
Existují ale i data řekněme středně citlivá, která nepotřebuji mít na 100% zajištěná (řekněme třeba mp3), ale přitom budu mít klidnější spaní, když budu vědět, že jsou zajištěná víc než jen právy souborového systému. Tedy, že jejich případná obnova dá opravdu dost práce.
Určitě existuje filesystém, který se obnovuje "poškozený" hůř než jiné běžné používané a dobře dokumentované.
photorec /dev/sda1?
Tak o tomto SW jsem vůbec nevěděl, uvažoval jsem XFS (s tím míval problémy Acronish), ale umí ho také. Dokonce zvládne nový ReiserFS. Jediné, co jsem nenašel je Btrfs, to je ale asi jen otázka času.
Díky za upozornění, to vypadá opravdu snadno.
Vypadá to, že nějaká střední cesta k bezpečnosti je slepá. Asi si budu muset udělat nějaké performance testy a pak se rozhodnout, jestli vůbec šifrovat nebo ne.
Teď jsem se navíc dočetl, že LVM má také dopad na výkon a fragmentaci, takže to bude chtít ještě víc promyslet.
Tiskni
Sdílej: