Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Zdravím,
Protože jsem dlouholetý správce Linux serveru založeného z 99% na velmi spolehlivém Debianu, na který si nemohu ztěžovat jsem se chtěl zetat jak je na tom v současné době slackware distribuce, stabilnost, podpora 64-bit atd. A hlavně jestli s ním někdo máte praktické zkušenosti v provozu jaké má výhody nebo nevýhody. Předem děkuji za odpověď.
Mě se na Slackware líbí spartánský přístup u kterého za mě nemyslí nějaký složitý konfigurační systém. Pro konfiguraci něčeho atypického, třeba routeru se 4 sítěmi se to hodí. U jiných moderních distribucí jsem prakticky již odkázán na obrovité balíčky.
Neříkám, že je to ideální, ale každý má jiný vkus.
Třeba na takovém Centosu kompilace vlastního jádra trvá den, vanila nefunguje a musí se vyrobit vlastní balíček, který se nainstaluje.
64bit verze slackware je v podstate Patrikem na milost vzanej slamd64, coz je neoficielni port slackare na 64bit platformu. Rozjet cokoli na slacku neni problem, akorat clovek musi cist readme/install/how-to kde jsou popsany zavislosti. Dost casto jsou ale k dispozici na netu jiz hotove balicky nebo build scripty - napriklad na http://www.linuxpackages.net/. Sam slack pouzivam od verze 7 a slamd64 od verze 11 (cca zacatek 2005) jak na ntb a stanici tak i na serverech a firewallech. Mam pripraveny scripty primo pro instalaci, takze neresim vyber balicku, a pripadne to co pak chybi dotahnu z nfs serveru. Kdyz srovnam Patrikuv balickovaci system a rpm, tak mi to vychazi tak trochu nastejno. Oboji ma svy klady i zapory. Zname kovbojky s rpm databazi na slacku neresite, pokud si ale poskodite /var/log/packages mate podobnej problem. Pokud budete instalovat nejakej program nebudete resit ze kvuli jedne knihovne vam rpm nuti dalsi kvanta balicku vlivem rekurzivni zavislosti, ale nainstalite pouze pozadovany program a nahrajete na stroj pouze onu pozadovanou knihovnu. Existuji porty apt a dalsich balickovacich nastroju, ale ty neznam.
Naprostý souhlas.
Když někdo má 512MB CF kartu, tak na ní základní router ze Slackware nainstaluje.
rpm se mi neustále snaží tlačit gigabyte "hnoje" a ořezat se to snadno nenechá.
Gigabajty "hnoje" se snaží tlačit i aptitude
(apt-get
) v *buntu, Debianu aj.
jaké má výhody nebo nevýhody.Výhody: takmer vo všetkých prípadoch sa dá prísť na to, ako veci fungujú. (Tam, kde sa na to "nedá" prísť, ide o windowsatenie linuxu - napr. HAL ) Nevýhody: pre desktop - neobsahuje GNOME (odporúča použitie balíkov tretej strany), ešte stále je v ňom len KDE 4.2.4, hoci už takmer mesiac existuje 4.3.1 . Pre server - DNS server je bind, SMTP server je sendmail. Kto chce radšej djbns a postfix, môže byť sklamaný. Niektoré tooly si treba skompilovať (alebo zobrať od 3. strany) - napr. wireshark, clamav či vpnc. Nerozdeľuje od balíčkov veci potrebné pre kompiláciu (žiadne -dev balíky). Neobsahuje PAM. Obahuje niečo smerom k LDAP, ale s tým nemám skúsenosť. Povedz čo na tom chceš rozbehať a dozvieš sa viac. Inak s tým nie je problém.
Tiskni Sdílej: