Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Myslím, že GUI je pro zálohování zbytečné, jestli chceš napiš příklad jak si automatickou/ruční zálohu konkrétně představuješ a můžeme to zkusit vyřešit pohodlněji skriptíkem. Případně, když přesně specifikuješ jak si představuješ to GUI, může se tu dříve či později objevit.
grsync
?
Jednoduché zálohování s plánováním, podporou sítí a možnostmi, které GUI nikdy mít nebude: cron
a rsync
.
Rozumnou kompresi a inkrementální zálohy umí zajistit například tar --listed-incremental=...
. (Podrobnosti znamenitě popisuje manuálová stránka.)
Složité zálohování s GUI: Co třeba sbackup?
Všechna zmíněná řešení jsou ale pořád ještě amatérské postupy hodné Windows. Můžou totiž klidně zazálohovat nekonzistentní data. Korektní postup je (1) vytvořit LVM snapshot, (2) zazálohovat snapshot (přes rsync
nebo tar --listed-incremental=...
nebo jakkoliv jinak) a (3) uvolnit LVM snapshot. Pro snapshot je potřeba zanedbatelný zlomek kapacity originálu, pokud se používá jen krátce a originál se během té doby nemění příliš radikálně.
Dělat snapshot nad oddílem, kde běží databáze, jednoduše není rozumné. Databáze má přece vlastní a mnohem sofistikovanější zálohovací mechanismy. Zkopírování dat soubor po souboru je nejlepší způsob, jak tu databázi úplně odepsat. Stačí zapomenout třeba na zachování timestampů u souborů a data ze zálohy už nikdo nikdy neuvidí. Jediný opravdu spolehlivý způsob, jak zazálohovat databázi, je dump. Ať už je to SQL dump nebo něco binárního, bude to vždy konzistentní a bude to umět přečíst každá současná i budoucí verze příslušného DBMS na každé platformě.
Kromě toho existují i mnohem triválnější protipříklady než databáze. Například přidání uživatele do skupiny. Příslušná utilita či skript ho přidá do /etc/group, v tom okamžiku někdo udělá snapshot a teprve poté dojde k přidání do /etc/gshadow. Vznikne snapshot, který je v jistém ohledu nekonzistentní.
Snapshot má pouze zajistit, aby nevznikaly poškozené soubory, které někdo zrovna přepisuje zálohovacímu programu pod rukama. Soubory, které se často a nahodile mění, se samozřejmě můžou i do snapshotu dostat v nekonzistentní podobě. Nicméně otázka je, k čemu takové soubory jsou a zda je opravdu cílem je zálohovat.
--lock-all-tables --single-transaction --lock-tables
atd.Jistě, takové triky jsou možné, ale ten dump se jednak obejde bez downtime a druhak může zabrat mnohem méně místa, pokud je zvolen vhodný formát a vhodná komprese. To druhé je celkem jedno, ale o to první jde skoro vždy. Kromě toho, dump se dá obnovit i v kterékoliv novější verzi DBMS, což se o nízkoúrovňových datech rozhodně říct nedá. Například PostgreSQL bude rozumět pouze datům ze stejné minor verze.
Tiskni Sdílej: