Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/BIND
Má to jen o dvou počítačích (tak to tam rozkopíruje)Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).
píše, že v produkčním nasazení se to bude ptát jiného DNS serveruTak jsem dotaz nepochopil.
rsync
zas taková krkolomnost nepřijde. Zejména pokud se tazatel v DNS neorientuje a není to předmětem jeho řešení. Pokud na to je prostor, je samozřejmě dobré se něco přiučit.
Nyni vsak musim vsude pouzivat plne hostname pocitacu, aby to nejak fungovalo.Z toho jsem vydedukoval, že už jim v síti jiný DNS server pracuje.
Ruční rozkopírování je jeden z možných způsobů synchronizace, je vhodný pro případy, kdy se záznamy moc často nemění (nejlépe nikdy).Myslíte, že v testovacím prostředí (a produkčním koneckonců taky) se ta jména budou měnit tak často, aby na to bylo potřeba instalovat zvláštní DNS server?
/etc/hosts
fungovat nebude (ale nezjišťoval jsem to). /etc/hosts
používá systémová knihovna pro překlad DNS názvů, a ta (z pohledu uživatele) nezná žádné druhy záznamů – té prostě řeknete jméno, a ona k němu vrátí IP adresu. Práce s typy záznamů je v ní skrytá. Takže poštovní servery nemohou využívat tuto knihovnu, musí mít vlastní implementaci DNS klienta, který komunikuje s DNS servery – protože se potřebují dotázat na MX záznamy a potřebují znát jejich priority. Otázka je, co se stane, když poštovní server MX záznamy nenajde a hledá A záznamy. Já si myslím, že opět použije svého DNS klienta a zeptá se přímo serveru. Tím pádem se souboru /etc/hosts
nikdy nedotazuje. Jedině, že by po neúspěchu s A záznamem nebo místo toho použil rovnou systémovou knihovnu, která používá /etc/hosts
– podle mne to ale pošotvní server takhle dělat nebude, protože logika hledání A záznamu pro doručení pošty může být jiná, než logika, kterou používá ta systémová knihovna. Dokonce to může záležeti na konkrétní implementaci, jeden server to tak může dělat a jiný ne.
Jediná možnost tedy podle mne je to vyzkoušet – každopádně použitím /etc/hosts
se do testovacího prostředí zanese další odlišnost od produkčního prostředí, která v tomto případě nemusí být nepodstatná.
domena.cz smtp:1.2.3.4
gethostbyname()
. Tam se předává jen název, nepředává se typ záznamu, takže poštovní server nemá způsob, jak sdělit, že chce MX záznam. Dále existují volání res_query() a res_search(), ty umožňují určit i typ a třídu, ale pořád vrací jen název, takže není způsob, jak by poštovní server získal informaci o prioritě záznamů. Nebo jsem něco přehlédl?
Postfix má konfigurační volby disable_dns_lookups
a smtp_host_lookup
, které přesně tohle ovlivňují – a opravdu v nich jde přepnout tak, aby používal systémovou knihovnu (ale ve výchozím nastsavení používá DNS).
Tiskni Sdílej: