Dotaz: Nasazení IPv6 na serveru obecně

[Thomas123]

Dobrý den,

provozuji jeden svůj malinký server, běží tam LAMP a proFTPd. Chtěl bych nasadit IPv6 dříve, než to bude nezbytně nutné (přece jenom pod tlakem se dělají chyby).

IPv4 nemám problém, chápu to. 4x 0-255 oddělené tečkou.

IPv6 nemohu stále přijít na chuť. Byl bych rád, kdyby mi to pomohl někdo osvětlit - Google znám, našel jsem toho kopu, ale byl bych rád, kdyby mi to někdo napsal krátce a polopatě. Vím jen, že to je hodně dlouhé a připomíná to svým tvarem MAC adresu - oddělováno dvojtečkou.

Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.

Pochopil jsem správně, že pokud chci zpřístupnit server i uživatelům připojených z IPv6, tak musím použít 6to4? Tedy nějaké tunelování? Server mám připojený na veřejné IPv4 adrese, tudíž by neměl být přístupný těm, kteří jsou k internetu připojeni skrz IPv6, chápu to správně? A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?

Jediné, čím jsem si ohledně IPv6 jistý, že u domény je to AAAA záznam.

Díky všem.

---

---

Odpovědi

[Jendа]

IPv6 nemohu stále přijít na chuť. Byl bych rád, kdyby mi to pomohl někdo osvětlit - Google znám, našel jsem toho kopu, ale byl bych rád, kdyby mi to někdo napsal krátce a polopatě. Vím jen, že to je hodně dlouhé a připomíná to svým tvarem MAC adresu - oddělováno dvojtečkou.

Doporučoval bych Satrapovu bibli. Dá se stáhnout v PDF nebo koupit papírová za 249 Kč.

Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.

Je to úplně stejné jako u IPv4.

Pochopil jsem správně, že pokud chci zpřístupnit server i uživatelům připojených z IPv6, tak musím použít 6to4? Tedy nějaké tunelování? Server mám připojený na veřejné IPv4 adrese, tudíž by neměl být přístupný těm, kteří jsou k internetu připojeni skrz IPv6, chápu to správně? A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?

Nejlepší by bylo sehnat si nativní IPv6 konektivitu. Napiš tomu, kdo ti server připojil k Internetu. Jinak tunelování samozřejmě možné také je, ale není to tak „elegantní“ řešení.

[pht]

IPv4 nemám problém, chápu to. 4x 0-255 oddělené tečkou.

IPv6 je 8x 0-ffff (0-65536 šestnáctkově) oddělené dvojtečkou.

Nanejvýš jeden blok nul lze nahradit dvěma dvojtečkami.

2001:4f8:0:2::18 místo 2001:4f8:0:2:0:0:0:18.

Nechápu v tomto ohledu prefixy, nebo co jsem našel koncové značky "rozsah /48" nebo "/64", atd.

Ve stručnosti "prefix /48" znamená že prvních 48 bitů IPv6 adresy je dáno poskytovatelem a zbytek je Vaše síť kde si můžete přidělovat a routovat adresy jak chcete.

Např. 2001:4f8:0::/48 znamená že všechny adresy začínající na 2001:4f8:0: jsou Vaše a směrovány na nějaký Váš router.

Zrovna tato notace se ale používá i u IPv4.

A tím, že bych použil nějaké to tunelování, tak dostanu IPv6 adresu, na které proběhne "přesměrování" na IPv4?

Neexistuje žádné přesměrování. IPv4 a IPv6 jsou dva odlišné světy které jsou přístupné pouze pro sebe. Tunelováním se můžete připojit k IPv6 internetu i pokud Váš poskytovatel IPv6 nepodporuje. Vaše IPv6 adresa ale bude stále dostupná jen pro IPv6 svět.

[Thomas123]

Takže chápu správně, že /16 je lepší než /48, protože dostanu vícce IP adres?

Vede mě to k závěru, že s IPv6 adresami se nebude šetřit, takže vlastně NATování je při IPv6 zbytečné.

Od svého providera momentálně nemám možnost získat IPv6 adresu, jaká je nejvhodnější volba připojení serveru k IPv6 internetu? Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?

[cynic_asshole]

Ano, /16 je lepší (ale hlavně větší) než /48. Můžete si to spočítat. U /16 je to 2^112 IP adres, můžete z toho vytvořit 2^32 subnetů velikosti /48 a z každého /48 subnetu vytvoříte 2^16 subnetů velikosti /64. Respektive z /16 uděláte 2^48 64bitových subnetů.

Otázkou je, jestli vám ten /16 prefix dají, pokud nejste RIR nebo LIR.

[Jendа]

/16 se snad nedává ani LIR, těm se dává /32, maximálně /~30.

[cynic_asshole]

Asi ano, dával jsem to pro příklad. Nejmenší alokace pro LIR je /32, takže teoreticky by mohl o /16 požádat, ale popravdě bych chtěl vidět rozumný důvod, proč žádat o tak velký prostor.

[Thomas123]

Bral jsem to jen jako příklad. Nepředpokládám, že bych v horizontu několika let potřeboval více než 20 IP adres.

[cynic_asshole]

Noo… nejmenší prefix, který by ti měl poskytovatel přidělit, je stejně /64, bo autokonfigurace. A to je 2^64 IP adres (je to víc, než všechny IPv4 adresy dohromady).

Otázkou ale je, jestli se nenajdou nějací vyčůránci, co budou přidělovat pro zákazníka prefix /126 a větší jen za příplatek.

[pht]

Takže chápu správně, že /16 je lepší než /48, protože dostanu vícce IP adres?

Ano. Ale spočítejte si (na prstech :) že /48 i /64 je víc než dost.

Vede mě to k závěru, že s IPv6 adresami se nebude šetřit, takže vlastně NATování je při IPv6 zbytečné.

V Linuxu není NAT na ipv6 ani podporován. Doufejme, že se NATu zbavíme.

Od svého providera momentálně nemám možnost získat IPv6 adresu, jaká je nejvhodnější volba připojení serveru k IPv6 internetu?

Již se tu objevilo několik článků typu "IPv6 jak na to" s odkazy na poskytovatele tunelů.

Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?

Z nějakého úchylného důvodu existuje možnost zapsat ipv4 adresu v ipv6 notaci takto ::ffff:192.168.0.5

Nicméně to je spíše obskurní kout ipv6 a nemá to nic společného se získáváním ipv6 konektivity.

[Sten]

Ten „úchylný“ důvod jsou databáze či aplikace pracující pouze s IPv6. Jde ale pouze o interní řešení pro jeden počítač, nelze jej použít pro komunikaci na síti (podle mě bohužel, protože by snadno umožňoval u uživatelů nasazovat IPv6-only řešení, zatímco by druhá strana mohla běžet na IPv4)

[VSi]

Pro IPv6 only síť a přístup na IPv4 existuje mechanismus NAT64, resp. starší a "zahozený" NAT-PT. Není to jen tak, musíte upravit i chování DNS serveru, který bude IPv6 klientovi podstrkovat ve skutečnosti neexistující AAAA záznamy. Udělat to přímo na klientovi nejde tak snadno, protože autoritativní DNS nemusí být přistupný přes IPv6.

Potíž je v tom, že tahle řešení jsou spíš experimentální, a nemají HW podporu ve výkonných routerech. Proto se i velcí operátoři přiklánějí k dual-stack řešení, protože to znamená nasadit klasický IPv4 NAT, který je za ty roky už dobře vyzkoušený a v rámci možností funkční. I tak je v síti s provozem v řádu desítek Gb/s problém dělat NAT. Sebelepší NAT router postavený na PC platformě a linuxu/BSD nemusí zvládnout ani 1 Gb/s (jde o počet spojení a počet paketů/s). Zajímavě o tom promluvil zástupce O2 na konferenci IT10 - záznam je na webu CZ.NICu.

[Jendа]

Četl jsem něco o vyčleněných IPv6 adres, do kterých se převede současná IPv4 adresa. Věděl by někdo o tom něco bližšího (samozřejmě po lopatě nebo nejlépe ze zkušeností)?

Z nějakého úchylného důvodu existuje možnost zapsat ipv4 adresu v ipv6 notaci takto ::ffff:192.168.0.5

Nicméně to je spíše obskurní kout ipv6 a nemá to nic společného se získáváním ipv6 konektivity.

IMHO myslel spíš 6to4 a adresy 2002/32.

[Thomas123]

Chci se zeptat, pokud použiju z návodu

http://mithrandi.net/blog/2010/05/setting-up-6to4-on-debian/

auto tun6to4
iface tun6to4 inet6 v4tunnel
    address 2002:a0a:a01::1
    netmask 16
    gateway ::192.88.99.1
    endpoint any
    local 10.10.10.1
    ttl 255

samozřejmě si převedu moji současnou IPv4 adresu na IPv6, dosadím do onoho konfiguráku. Provedu

/init.d/networking restart

Bude potom server přístupný z IPv6 internetu na oné IPv6 adrese 2002:a0a:a01::1 (tu, která zde bude po převedení)? Pokud dojde k výpadku serveru a znovu se nastartuje, bude to fungovat i po restartu (mělo by, ne?)?