Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Řešení dotazu:
Nebude lepší nejnovější verze ubuntu?
Pro zacatek bych Vam doporucil Ubuntu - zatim si ani nevybirejte jeho derivaty (Kubuntu, Xubuntu ...)
Pokud budete mit NTB i s windows tak je tam ponechte - instalator Ubuntu Vam zmensi jejich oddil na vhodnou velikost - nemusite si s tim delat starosti a prida Vam je do bootovaci nabidky nacez budete moci vybrat zda Ubuntu ci windows.
Pokud znate jen windows tak doporucuji jednoznacne ponechat pac bude chvili trvat vstrebani rozdilu techto systemu.
Predpokladam ze novy notebook bude vybaven x86_64 CPU takze volte distribuci pro tento CPU. Download treba zde:
http://releases.ubuntu.com/lucid/ubuntu-10.04-desktop-amd64.iso
Pro konkretnejsi info ohledne HW podpory sem dejte odkaz na Vami vybrany model.
Vami vybrany notebook byl osazovan v prubehu vyroby 32 i 64 bit procesory takze nejsnaze vyzkouset co a jak. Pokud budete instalit 64 bit distro na 32 bit stroj tak Vam instalator zobrazi chybu o nepodpore.
Pokud cokoliv zmastite tak se vzdy da zacit instalit na uplne cisty HDD install DVD s windows si budete muset nekde opatrit a pouzit licencni cislo na notebooku uvedene - u win vista a seven s tim neni technicky problem.
Ja preferuji nasledujici rozlozeni disku:
sda1 - 15 GB NTFS - windows (jakakoli) - vypinam strankovani a hyberfile - (powercfg -h off)
sda2 - 15 GB EXT3 - Vase distribuce
sda3 - 15 GB EXT3 - volny oddil pro nejakou dalsi distribuci ci live systemy
sda4 - NTFS nebo FAT32 - zbytek disku - spolecny prostor pro data.
Swap (odkladaci prostor) lze u stroje s 4 GB RAM pro kancelarske pouziti zcela vynechat.
15GB pro Win7/Vista je kriticky málo..aplikace, hry..popř možnost instalase Service Pack, který většinou požaduje xx GB místa ..určitě alespoň 25GB, aby se uživatel v budoucnu nemusel omezovat
oprava xGB místa..to jedno místo je tam navíc
Uzivatel vsak nechava windows jen pro strycka prihodu tak jako ja a tak proc jim davat vic.
SP nemusi vubec nikdy instalit a hry se daji instalovat i na jiny oddil nekolikasetgigove velikosti.
Nez instalovat SP to radeji cistou instalaci z DVD jiz SP obsahujici - je to totiz rychlejsi.
Prosím vás o radu, jakou distribuci linuxu si mám pořídit, když chci používat víceméně jen kancelářské aplikace?
Jakoukoliv. Kancelářské aplikace umí každá. Doporučuji spíš zamyslet se nad tím, co dalšího kromě kancelářských aplikací bys chtěl výhledově v boudoucnu na notebooku provozovat. Tím získáš nějaká přesnější kritéria pro výběr.
Subjektivní dojem je taktéž důležitý. Můžeš si přece vyzkoušet několik distribucí pomocí Live CD nebo si některé rozchodit na virtuálních strojích a porovnat, která ti nejlépe vyhovuje.
Budu moci otevřít v Linuxu soubory .doc, .xls, .pdf?
Stručně: Ano, samozřejmě otevřeš .doc
, .docx
, .xls
, .xlsx
, .pdf
, .wma
... Žádný problém.
Na FreeBSD, GNU/Linuxu nebo OpenSolarisu otevřeš prostě takové soubory, na které máš software. S operačním systémem samotným to zrovna moc společného nemá. Když chceš používat .docx
, stačí mít nějaký software, který ho podporuje. Pro všechny tři zmíněné operační systémy a všechny jejich varianty či distribuce existuje například OpenOffice.
Co internet, půjde na linuxu mobilní připojení?
Co přesně to znamená? Znám hned několik možností mobilního připojení k Internetu. Na tohle nelze jednoznačně odpovědět. Jde o to, jakým zařízením se chceš připojit. UMTS kartou do Mini PCI-E? Nebo mobilem připojeným přes Bluetooth? Nebo přes IRDA, USB? To všechno je možné, ale záleží na tom, o jaké zařízení (značka, typ) se jedná. Vyhledej své zařízení Googlem a do dotazu připiš třeba Linux. Tak okamžitě uvidíš, zda existuje pro příslušné zařízení podpora, a pokud ano, zpravidla narazíš i na návod ke zprovoznění příslušného zařízení.
Jak je to například s Wi-Fi?
Nesrovnatelně lépe než ve Windows. Jako ostatně u všech záležitostí kolem sítí...
Pokud linux používáte, narazili jste na nějaká omezení, která by mi při běžném používání a komunikaci se školním serverem + otvíráním kdejakých příloh mohla dělat problémy? Nebo mám raději zůstat u Windows (ten opravdu už nemám rád).
Když nevím, o jaký školní server jde, asi těžko můžu na něco takového odpovědět. Není nejmenší problém si zprovoznit Sambu a komunikovat s počítači, na kterých běží Windows, pokud jde o sdílení souborů a tiskáren. Dále například není problém připojit se na WiFi s autentifikací MSCHAPv2.
Nikdy jsem nenarazil na nic, co by mě omezovalo v práci. Právě omezení Windows byla důvodem, proč jsem je před šesti lety definitivně přestal používat.
Ještě jeden dotaz - bude to dělat paseku, když si pořídím notebook s Windows 7 a k němu pak přiinstaluju LINUX, přičemž Windows bych pak používal jen v krajní nouzi?
Nebude. Většina distribucí má rozumný instalátor, který tohle umí nastavit. Já jsem na svém novém notebooku Windows 7 s chutí a ihned smazal, takže nevím přesně, jaký je současný stav příslušných utilit. Nicméně vím, že zmenšit NTFS oddíly uměly některé instalátory už před pár lety. Měly by to umět i dnes.
Mám si pořídit např. Ubuntu stažený z internetu nebo zakoupit placenu verzi?
Pro běžnou kancelářskou práci v tom není rozdíl. Nicméně pokud bys chtěl nějaké placené služby, například 24/7 helpdesk nebo jiné vymoženosti, i takové možnosti existují a distribucí s profesionální podporou je na výběr několik. Já jsem nikdy nic z toho nevyužil. Používám ArchLinux, který (pokud vím) nemá a nikdy neměl placenou podporu.
Tiskni Sdílej: