Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Řešení dotazu:
Proč jsou sítě postavené tak jak jsou je dobrá otázka, nicméně závěr je ten že s tím nemohu nic udělat.
Tunel by se měl dělat pro každou konektivitu. Pokud máte jeden konec "schovaný" za druhým, musíte "jen" ohlídat pořadí sestavování a rozbalování tunelů, na obou koncích.
Vy určujete, jak a mezi čím se kryptuje. Když už máte oba konce navzájem dostupné, pak se mohou mezi sebou domlouvat na použitých politikách (pravidlech). Proto lze udělat tunel i za další "hop", jen je nutno zajistit, aby se onen provoz nechal být, nemanipulovalo se s ním. Tedy aby ten bod/uzel/server v půli cesty nemanipuloval s pakety. Pravděpodobně by se to udělalo třeba v iptables a preroutingu, aby se rovnou dané pakety vyhodily na výstup.
Tiskni Sdílej: