Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Řešení dotazu:
A jste si jistý tou skrukturou?
Co je to za AP, nemohl by firewall běžet na tom?
auto eth1 iface eth1 inet static address 192.168.0.254 (příklad) network 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 broadcast 192.168.0.255Na něm už GATEWAY nezadáváš, protože on sám je tou GATEWAY. On ví, že do internetu se jde přes eth0, protože adresu default-gateway dostane z DHCP od providera. Pak samozřejmě následuje /etc/init.d/networking restart , což zapříčiní nahození eth1 a jeho správnou konfiguraci. Pak stačí spustit DHCP server, v Debianu 5 je to balíček dhcp3-server, v Debianu 6 to bohužel změnili na isc-dhcp-server nebo tak nějak. Ten nakonfiguruješ např. pomocí návodů na google, možná i tady na abclinuxu.cz nějaké budou. Tím předáš konfiguraci počítačům v LAN a jako default-gateway jim pošleš tu IP adresu eth1, tzn. v tomto případě 192.168.0.254. V tuhle chvíli budou i ostatní vědět, kudy se dostanou do internetu... Zbývá už jen jediná věc, a tou je, povolit Debianu fungování jako router. Udělá se to strašně jednoduše. Udělej si jednoduchý startovací script, který bude vypadat asi takto. Např. firewall.sh
# Definice základního chování firewallu iptables -P INPUT DROP # Defaultně zahazuj veškerý příchozí provoz určený jen a jen pro mě (Debiana) iptables -P OUTPUT ACCEPT # Defaultně povol veškerý odchozí provoz, který generuju jen já Debian iptables -P FORWARD DROP # Defaultně zakaž směrování (routování) veškerého provozu mezi eth0 a eth1 a naopak # Tímhle sis nastavil defaultní znění firewallu. Pak už si jen stačí povolit pomocí IPTABLES služby, (jako např. SSH a nebo SMTP či HTTP), které běží přímo na tom Debianu a mají být dostupné i z vnější. iptables -A INPUT -i eth1 -j ACCEPT # Z LAN může přímo na služby serveru jít jakýkoliv provoz iptables -A INPUT -i eth0 -p tcp --dport ssh -s 10.10.10.10 -j ACCEPT # Na server se z venčí dostaneš na port služby SSH z adres 10.10.10.10 # No a teď už se povolí jen to routování a na to stačí tato 2 pravidla iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -j ACCEPT # Povolí provoz z vnitřní sítě ven iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT # Povolí provoz z venkovní sítě do vnitřní, ale jen tehdy, byl už provoz z vnitřní sítě ven navázán... Jednoduše řečeno, nikdo nenaváže spojení dovnitř, když ho první nenaváže počítač zevnitř. # Aby si providerovi nedělal v jeho síti bordel, je nutné aktivovat taky NAT. Na to nikdy nezapomínej. Já jsem na to omylem zapomněl 1x a shodil jsem providerovi 3/4 sítě, jelikož jsem si zvolil tak blbý adresy na vnitřní LANy, že jsem mu kolidoval s bránou. Na to fakt majzla. Takže určitě tam musí být toto pravidlo: iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth0 -j MASQUERADE # To ti schová ty interní adresy za 1 adresu eth0. Kdybys měl přidělenou statickou adresu a nebo víc adres, dělá se to jinak. ALe to si dohledáš # Pak už jen povolíš routování přímo v jádře (snad to říkám správně, nejsem přímo linuxák), a je to echo "1" >> /proc/sys/net/ipv4/ip_forward # A tím máš nakonfigurovaný tzv. stavový firewall + NAT a routování by mělo krásně chodit.On je linux totiž velice chytrej systém a ví, že když mu přijde na eth1 rámec, který má cílovou adresu někam mimo, do sítě, kterou nezná a vidí, že má povoleno routování v /proc/sys/net/ipv4/ip_forward, tak si řekne "Aha, tohle bych měl asi routovat, tak to přeroutuju na eth0 a pošlu na defalut-gateway".. To je vše
Kdybys měl nějakej problém ohledně iptables této základní konfigurace, dej vědět na ICQ 222 960 497 a klidně rád poradim
Tiskni
Sdílej: