Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Řešení dotazu:
Uvažoval jsem o tom, ale nepodařilo se mi nikde Potato ani třeba Woody najít. V archívu je už jen pár balíků, žádné image.
, ale jak víme 1TB disk apod. se blbě zálohuje. Po prvním pádu jsi měl vzít nějaký rescue disk a podívat se do logu co napsal. Tam nic nebylo? pokud GTparted neudělal celý přesun tak data mohla být těžce nekonzistentní. Měl jsi možná místo fsck pustit podruhý GTparted a snad by se to nějak opravilo. Teď možná jen nějaký recovery, ale záleží na systému co tam bylo (ext3/ext4/xfs hodně velký problém)
Nemám páskovou knihovnu, jen mechaniky, takže nemá moc smysl používat něco silnějšího když musím pásky stejně ručně měnit. Nedá se totiž dělat nějaká pravidelnější záloha, v podstatě to je spíš archivace, ale data mi zase tolik nepřibývají, takže to není třeba.
Kritické a důležité věci jako dokumenty mám stejně lokálně v ntb a v desktopu a čas od času udělám synchronizaci, takže je to alespoň na dvou discích.
Ačkoli, mají jmenovaná řešení možno např. zapsat znovu poslední pásku pokud se např. zašmodrchá i bez toho, abych musel celou zálohu dělat od počátku?
Když už to řešíme, možno mi doporučit nějaké řešení? Pokud možno něco robustního s odolností proti chybám, resp. že se to pokusí případně data aspoň trochu dolovat.
Musím asi dát za pravdu, že tar je sice mocný nástroj, ale jeho doby jsou už ty tam, v případě chyby v podstatě hned končí.
- tuhle ještě v Ubuntu server se mi rozbil takovým způsobem, že mi ani vývojáři GNU Taru nepomohli; dospěli jsme jen k tomu, že z neznámých důvodů ignoroval přepínače nastavené defaultně i ručně a archivy dělal v nějakém historickém formátu nepodporujícím dlouhé názvy jmen a navazování velkých souborů roztažených na víc pásek
- dneska jsem právě chtěl pár složek obnovit ze zálohy dělané minulý týden, na jiném stroji, ale se stejnou mechanikou; v podstatě krom zbytku jednoho souboru přeteklého z předchozí pásky to vypisovalo chyby že nesedí nějaké hodnoty atd., tak jsem to zabil, to je k ničemu; naštěstí jsem si zrovna tyhle složky ještě nechal v notebooku
Baculu bych možná také vynechal, používáme ji na SH a co jsem se doslechl, jedinkrát kdy byla obnova potřeba to vypadal asi tak, že vložena nejnovější záloha…ok, chyba, vložena starší, ok, chyba…atd. až došlo na úplně nejstarší zálohu, to už lidem vstávaly vlasy na hlavě a ta se naštěstí chytila. Vzhledem k množství pásek co mám (asi tři krabice a pokud nenarazím na zlatou žílu DAT72, tak DDS3 nepustím, nakonec, mám jich snad půlku) je pár problémových celkem očekávaná událost. Na druhou stranu kompletní zálohy udělám při plném využití disku tak dvě. Nevím teď přesně, budu to muset někdy přepočítat
, to se většinou zálohovalo velké FC pole a používal se hlavně NetVault, který byl spolehlivý (ale je hodně drahý 
)
Ja teda nevim, skoly nemam, ale osobne moc nechapu smysl instalace serveru ktery spada rokem vyroby nekam do roku 2003 a podle specifikace se dodaval max s 36.4 GB SCSI disky. Krome toho se obavam ze s tim 2TB diskem si to asi moc neporadi.
To je vlastně důvod tady toho všeho, resp. původně to bylo hlavně abych měl celé 2 TB na storage, ale když to vidím, tak je mi jasné, že bych z toho nenabootoval ani kdybych se na hlavu stavěl (resp., jediným řešením by bylo dát bootloader někam odkud nastartuje, na IDE disk).
Jinak teď mám krapet potíže s bootloaderem. Skončil jsem u Debianu Etch, pro Lennyho bylo již třeba jádro 2.6, takže nainstalováno, nastavil jsem LILO pro init RAM disk, jenže panika, nepřipojen root. Zkusil jsem původní konfiguraci, dokonce se starým 2.4 jádrem bez init, nic.
Opustím rovnou LILO a přejdu na GRUB, ačkoli mám trochu problém s tím, že ten jsem zkoušel už v Sarge a stejně to nebootovalo. V podstatě mám pořád tu samou chybu, není to schopné připojit root, v GRUBu ani v LILO. Správný oddíl který byl reálně připojen za běhu systému je /dev/hdc1, ale když to nastavím v GRUBu jako root, tak kernel stejně skončí v panice. No GRUB má aspoň konzoli, takže není třeba pro změny neustále bootovat z CD
Tak, nainstalován Grub 0.97. Obě jádra (2.4 i 2.6) končí na tom samém, nepřimontují root, 2.6 je akorát trochu dál a po nějaké době mě vyplivne do konzole, 2.4 chce jen křičet že nemá root (jeden z Easter eggů I have no root and I want to scream ).
V /etc/fstab jsou /dev/hdc1 (a 5 pro SWAP), zkoušel jsem i sda1 pod kterým ten disk montuje např. Debian 6.0.0 při Rescue, ale to nedělalo rozdíl. V GRUBU zatím nemám nakonfigurovány řádky, spouštím to ručně přes:
kernel /boot/vmlinuz-2.4 atd.
root (hd0,0)
boot
anebo
kernel /boot/vmlinuz-2.6 atd.
initrd /boot/initrd-2.6 atd.
root (hd0,0)
boot
Tranzistory v procesoru vyrábějí teplo hlavně při přechodech za zapnutého do vypnutého stavu. A vyrobené teplo je úměrné napájecímu napětí (které se za ty roky dost snížilo) a prošlému náboji (proudu) při tom přechodu.
A počet těch přechodů je úměrný počtu těch tranzistorů a taktovací frekvenci…
Díky mnohem jemnější současné litografické technologii je u proudu na tranzistor také významné snížení.
…které se naopak výrazně zvýšily.
To jen pro pořádek, aby to nevyznělo tak jednostranně. Obecně bych řekl, že rozdíl mezi starými a novými počítači je především v tom, že u těch nových okamžitá spotřeba mnohem víc závisí na tom, co počítač zrovna dělá.
imho RH je na to dost overkill distro, ais bych tam dal neco "lehciho"
Klasická pověra. Asi byste se divil, na čem se běžně používají distribuce, které považujete za "těžké".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.6.2011 14:31