Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
modules=( "iproute2" ) config_eth0=( "null" ) config_eth1=( "null" ) slaves_bond0=( "eth0 eth1" ) config_bond0=( "ipadresa" ) routes_bond0=( "smerovani jako na normalnim interface" )Nezapomente, ze potrebuje mit v jadre modul bonding se specialnimi parametry. Modul muzete zavest za behu pomoci
modprobe bonding miimon=100 mode=4 lacp_rate=1a pro dalsi starty je vhodne ulozit parametry: /etc/modules.autoload.d/kernel-2.6:
bonding miimon=100 mode=4 lacp_rate=1Take si musite vytvorit init skript pro nove vznikle rozhrani
cd /etc/init.d ln -s net.lo net.bond0Rozhrani klasicky nastartujete.
/etc/init.d/net.bond0 startStav bondingu zjistite:
cat /proc/net/bonding/bond0Na ostatnich distrech to je podobne. Aby vse dobre fungovalo, musite na switchi nastavit protokol LACP. Napr. cisco PAGP by nefungoval. K nazvoslovi. Bonding je v linuxu varianta etherchannelu nebo LAG napr. podle 802.1ad. Trunking je v sitarskem svete synonymum pro 802.1q neboli VLAN tagging. V telekomunikacnickem svete je Trunking sdruzovani linek do jedne logicke. My jsme ovsem v sitarskem svete ;)
Tiskni Sdílej: