Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Co se instalace ovladače týče, je mnohem lepší použít už zabalíčkované ovladače poskytované přímo vývojáři (K)Ubuntu. Ubuntu by samo mělo nabídnout tyto ovladače k instalaci, pokud ne, lze pustit jockey-gtk i ručně.
Pokud je z nějakého důvodu přesto potřeba instalovat binární ovladače distribuované přímo ATI, dělá se to tuším takto:
chmod +ax instalatorOvladace.run ./instalatorOvladace.runchmod +ax nastaví soubor jako spustitelný, druhý řádek pak instalátor spustí.
Ještě k tomu spouštění her přes VirtualBox. Nejsem si jistý, o co přesně se snažíte, ale pokud vám jde o to rozchodit na hostiteli 3D akceleraci, aby jí mohl využít VirtualBox, jde o skutečně nešikovný způsob. Zejména pokud ve VBoxu běží Windows a ta hra je postavena na Direct3D, nečekejte od toho žádný použitelný framerate, o možných chybách zobrazení a dalších lahůdkách ani nemluvě. Nedal by se použít WINE?
CPU: Intel Pentium T3200 2GHz
RAM: 4 GB DDR2 800 MHZ
GPU: GeForce 9600M 512 MB DDR2
a par dalsich nedulezitych parametru
S dovolením se vám v tom pokusím udělat trochu jasno:
Grafická karta
Grafická karta je dost složitý hardware, se kterým se OS dovede domluvit jen na velmi základní úrovni. Pro využití jejího plného potenciálu jsou potřeba správné ovladače. V případě GK od nVidie či AMD máte na Linuxu dvě možnosti - buď použijete ovladače svobodné(otevřené, open-source), nebo uzavřené(proprietární, closed-source). Otevřené ovladače nouveau pro nV karty či radeon pro AMD/ATI jsou součástí jádra Linuxu, v maximální míře využívají existující funkce a mechanismy v jádře a není třeba je nijak instalovat. Nepíší je však vývojáři z nVidie/AMD/ATI, ale lidé zaměstnaní Novellem, RedHatem a někdy i dobrovolníci z "davu". Tyto ovladače postrádají některé pokročilé funkce jako podporu OpenGL 3.1+, účinný powersaving, hardwarové dekódování videa atp. a často také chybí podpora nejnovějšího HW. Rozhodně to neznamená, že jsou špatné, zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný, začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Proprietární ovladače jsou přímo z dílen výrobce HW a i na Linuxu dobře podporují většinu schopností dané karty a jejich výkon ve 3D je často výrazně vyšší. Nevýhodou je, že se musí dodatečně instalovat a také je při upgradu verze jádra nebo X serveru nutné počkat, než výrobce do ovladače doplní podporu (zejména AMD si s tímhle dává načas, nVidia je většinou pohotová). Kromě toho si uzavřené ovladače dělají spoustu věcí "po svém", což občas vede k těžko identifikovatelným nepříjemnostem. Pokud ale s Linuxem začínáte, jde o IMHO lepší volbu, než šermování s free ovladači.
Co mám za ovladač ke GK?
Spoustu informací o GK vypíše glxinfo. Např.
glxinfo | egrep 'vendor|renderer|OpenGL'Jaké jaderné moduly jsou nahrány vám prozradí lsmod.
lsmod | egrep 'radeon|fglrx'radeon je svobodný ovladač, fglrx je proprietární ovladač AMD.
VirtualBox
VirtualBox je emulátor počítače. Softwarově předstírá procesor, grafickou kartu, pevný disk atd. Pokud ve VirtualBoxu spustíte nějaký operační systém, tak ten OS vidí jen tenhle simulovaný hardware a dokáže přistupovat také jen k němu. Vaší skutečnou grafickou kartu tedy WinXP z VirtualBoxu neuvidí a nebudou ji moci použít.
VirtualBox však umožňuje jistou formu 3D akcelerace, aby fungovala, je třeba následující
Díky za přehledné shrnutí, měl bych jen pár drobných výhrad:
zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný
Spíš bych řekl jakémkoli kromě horkých novinek (v podstatě cokoli po Northern Islands). Samozřejmě ale záleží i na verzi v konkrétní distribuci.
začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Naopak, právě začátečníkovi bych spíš doporučil pokud možno použít open source driver, který má přímo v distribuci, a k closed source od třetích stran se uchýlit v případě, že mu z nějakého důvodu nic jiného nezbývá.
ale lidé zaměstnaní Novellem
SUSE :-)
Tiskni
Sdílej: