Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
Mam zdrojak tar.gz, popripade gz2 ... a neviem ako na ne ... vdakaProgramy sa štandartne inštalujú skompilované a zabalené do balíčku .deb Pokiaľ si stiahneš zdrojové kódy, čo si spravil ty (tar.gz, gz2, bz2 ...) tak si ich musíš skompilovať. Takže najprv rozbaliť, pretože tebou spomínané súbory sú archívy a potom klasickú magickú trojicu.
./configure make make installPokiaľ ho nechceš len nainštalovať, ale vytvoriť z neho balíček a ten nainštalovať, čo je lepšia možnosť, posledný príkaz nahradíš príkazom checkinstall. No odporúčal by som radšej vyhľadať deb balíček daného programu, či ho už niekto pred tebou neskompiloval, prípadne pohľadať na stránkach projektu.
(d:)Je to vůbec Linux? ;)
mam ten subor niekde premiestnit alebo ako ??Rozbalíš ho (kamkoli) a přečteš si soubory README a INSTALL, případně jinou instalační dokumentaci. Pravděpodobně se v ní dočteš, že máš spustit configure, které si osahá systém a připraví program na kompilaci, make, které program zkompiluje a chceš-li, tak ještě make install, které program nainstaluje do systému (to není nutné, když to neuděláš, můžeš program spouštět z toho adresáře, kde se zkompiloval). Hlavně programu configure se dají nastavit různé parametry, třeba jestli chceš v programu podporu funkce XY nebo kam se má program při make install nainstalovat - tomu doporučuji věnovat pozornost, někdy je default nastavený tak blbě, že ti to zasere systém všude možně.
./configure make checkinstallAby to nebolo také jednoduché nie všetky projekty používajú túto klasiku, ako skompilovať daný program je vždy napísané v súbore README, alebo na stránkach autora.
http://wordrider.net/freerapid/download.html
frd sa nekompiluje. Je to program v jave, takze potrebujes mat nainstalovanu javu v pc. Potom ho spustis v terminali prikazom frd.sh
mam verziu 0.85, dufam, ze odvtedy sa toho vela nezmenilo.
prikazom frd.sh./frd.sh. Začátečník asi nebude vědět, jak se spouští programy z aktuálního adresáře.
pardon, uz to beriem tak nejak automaticky. Este poznamocka, skusal som stiahnut novu verziu a v konzole na ten frd.sh bude potrebne nastavit execute bit: chmod +x frd.sh
Ja to spustam v gnome kliknutim a tam mi zobrazi ci to len spustit, alebo spustit v terminale. Prvy krat je dobre cez terminal, aby bolo vidiet pripadne chyby, potom uz len priamo spustit a nebude zbytocne zobrazeny terminal.
aaaa nicCo je to proboha nic? Jako že ten skript proběhne a nic nevypíše? Podívej se do něj, spusť ho jako
bash -x skript
a uvidíme, na čem to padá.
je rok 2013 a pripada mi historicke nieco instalovat cez terminal (ala prikazovy riadok).To máš pravdu. Tak prečo to robíš?
Nie je nejaky soft pomocou ktoreho si najdem balicek alebo adresar programu ktory chcem nainstalovat a spravi to bez X prikazov?Existuje. Volá sa správca balíčkov a jeho konkrétne meno závisí na zvolenej distribúcii.
Synaptic asi ukazuje len nejake predvolene aplikacie,Ponúka aplikácie, ktoré sú v "repository". Východzie repository je spravidla namierné na niekam na servery tvorcu distribúcie a obsahuje drvivú väčšinu toho, čo bežný užívateľ potrebuje a čo by na danom systéme malo fungovať. Dôležitá poznámka - správca balíčkov vo väčšine prípadov kašle na to, čo si si niekam stiahol. (pokiaľ len nemáš lokálne repository).
ale co ked si stiahnem daco co v synapticu nie je?Tak sa púšťaš do bieleho miesta na mape. Bez dostatočných znalostí ta zožerú levy.
Sice nejsem ten pravý na poučování o Linuxu, ale pár poznámek si neodpustím.
Bod první: linuxové distribuce nejsou ani Windows ani Mac OS. Stahování instalačních balíků z různých děr internetu je věcí Windows. Ukládání balíčků do specifického adresáře je věcí Mac OS. V linuxových distribucích to je jinak. Veškerý široce používaný software se nachází v tzv. repozitářích, což jsou adresáře na serverech, na kterých je uložen software určený pro daný operační systém. To se týká i Ubuntu. Pro prohledávání repozitáře slouží v Ubuntu dva správci -- otevřete je a hledejte, co chcete. Balíček se označí a nainstaluje.
Bod druhý: Pokud v repozitáři nenajdete, co hledáte, máte možnost se podívat na "neoficiální repozitáře", tzv. službu PPA. Pokud to nenajdete ani tam, pak si programu můžete zkompilovat sám. K tomu si potřebujete do Ubuntu nainstalovat potřebné nástroje pro vývoj. Co potřebujete, záleží na tom, co chcete zkompilovat. Často stačí si ve správci programů nainstalovat tzv. základní nástroje pro vývoj. Standardně se kompiluje program tak, že v terminálu přejdete do adresáře, kde jsou zdrojové kódy, a zadáte po sobě tři příkazy: ./configure
(konfigurace) -> make
(kompilace) -> sudo make install
(nainstaluje zkompilované kódy do příslušných adresářů. Instalace se provádí s administrátorskými právy (proto sudo
).
Bod třetí: Terminál/konzole není přežitek ani problém, ale obrovská výhoda.
Pokud používáte přímo Ubuntu, nikoli Kubuntu, používáte grafický kabát jménem GNOME. To je jedno ze dvou nejrozšířenějších desktopových prostředí. Druhým je KDE. Ubuntu s KDE se jmenuje Kubuntu. KPACKAGE už podle prvního písmenka je určen pro KDE. Takže nevím, co s tím chcete dělat v GNOME.
Malá poznámka na závěr: Je lepší zdrojové kódy ukládat do adresářů bez diakritiky a mezer. Dejme tomu do /home/jmeno/download
. Někdy se totiž kvůli diakritice mohou objevit chybové hlášky a kompilace se nezdraří.
Bod čtvrtý: Pokud jste si stáhl odněkud z internetu balíček .deb, nainstalujete snad dnes už i dvojklikem nebo pravým myšítkem, ne? Pokud ne, příkaz pro instalaci je sudo dpkg -i jmenobalicku.deb
, ale musíte v terminálu být v adresáři, kde balíček je (cd cesta
). Pokud tam nejste, můžete cestu zadat při instalaci jako sudo dpkg -i /home/VaseJmeno/vasDownload/balicek.deb
. Nikdo vám však nezaručí, že tento balíček bude kompatibilní s vaší verzi Ubuntu (mohl být zkompilován na jiné verzi s jinými knihovnami apod.).
Tiskni Sdílej: