Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Konrád Könzol byl německý vizionář a vynálezce, který stál na prahu tehdy neznámého oboru výpočetní techniky. Narodil se v roce 1905 a pocházel z malé obce Prompt ležící nedaleko Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Nedávno jsme tu měli iniciativu "sešívaného" Jiřího Eischmana, který nás vyzval k podání zpětné vazby k současnému stavu linuxového desktopu, respektive GNOME Desktopu.
Už nějaký ten pátek jsem zarytým fanouškem Debianu. Mám ho jako svůj hlavní systém a instaluji ho kudy chodím. Jednou za čas ale trpím nutkáním nainstalovat si k němu (nebo do VirtualBoxu) zase něco nového. Jsem totiž učebnicovým příkladem distribučního turisty. Přesto mě Gentoo dlouho nechávalo chladným. Trávit "větší než nutné" množství času v terminálu mě dvakrát netěší a ani neustálé kompilování není mou představou dokonalosti. Různé odvozeniny mainstreemových distribucí ale začnou jednou nudit. V tu chvíli nastává čas poohlédnout se po něčem "zajímavějším".
V předchozím blogpostu jsem popisoval migraci svého notebooku na XFCE. Nyní se zaměřím na fallback mód GNOME 3. Ten sice na první pohled vypadá hrozně, ale díky klávese ALT to není zas taková hrůza. Aktivní uživatelé GNOME 3 to pravděpodobně dávno vědí, mnozí další o tom již slyšeli, ostatní se to třeba dozví až zde. GNOME 3 fallback mód si totiž, alespoň prozatím, drží většinu funkčnosti panelu klasického GNOME 2.3X.
Už nevím, jaký den přesně to byl, ale bylo to tento týden, kdy nastal den D. Příkaz sudo apt-get dist-upgrade mi na můj notebook s Debianem Wheezy stáhnul a nainstaloval GNOME3. Věděl jsem, že ten den přijde. A přesto jsem nebyl připraven.
Po dlouhé době jsem překonal vlastní lenost a editoval .bashrc ve svém domovském adresáři. Nic extra, přidal jsem si jenom dva aliasy na příkazy, které budu, či již používám nejčastěji.
Nastala následující situace: V domácnosti provozuji jen a pouze stanice s Debianem (ať už Squeeze nebo Wheezy) s prostředím Gnome 2.32. Dnes přiběhl otec s hudebním CD, které vyštrachal kdesi v novinách a že ho chce spustit, ale neumí to. V neznalosti následujících událostí jsem s nadhledem vložil CD do optické mechaniky otcova notebooku a očekával bezproblémové přehrání. To jsem se však přepočítal.
Před nějakým časem jsem hledal způsob, jak do Grubu 2 přidat vlastní menuentry vedoucí na systém, který se mi při standardním update-grub nenačetl. Zprvu jsem našel stížnosti na nepraktičnost Grubu 2 a nemožnost jeho manuálního nastavení, a přeci jsem později našel jednoduchý postup jak na to.
.
Opera ASA zavedla s Operou 11.10 speeddial 2.0, který u řady uživatelů vyvolal malé pozdvižení. Generované náhledy se ukládají s rozlišením 1024x768, počet náhledů ve speeddial lze přidávat pouze jeden po jednom a tak podobně.
.
Jelikož máme doma dva notebooky, které jsou podporované až od jádra 2.6.35, velmi jsem se těšil, až se dostane novější kernel do repozitářů Debianu Testing Wheezy. Jak jsem upozorňoval ve zprávičce, stalo se tak nedávno.
Když tu před nějakým tím časem probíhala anketa, zda mají být místní blogy zaměřeny čistě na Linux a IT, byl jsem proti. Dnes bych možná hlasoval jinak. Taky proto jsem dlouho váhal, zda mám svůj další blog věnovat herci Williamu Shatnerovi. Ale vzhledem k tomu co je to za herce, a že další nelinuxový blog na dlouho dopředu neplánuji, učiním tak.
Jelikož jsem se při mém předchozím zápisku stal obětí zvyků z Opery, předsudků proti Mozille a neznalosti nových kontrolních prvků Firefoxu 4.0, rozhodl jsem se o druhý pokus o blog o "doutnající" lišce. Vzhledem k tomu, že za těch pár dnů už jsem se s novým Firefoxem trochu seznámil, je na čase si u vás i mně samotného vyžehlit ten předešlý zápisek. Foxa stále rád nemám, ale když pomlouvat, aspoň objektivně.
Poslední půlrok roku 2010 jsem byl spokojeným uživatelem Dropboxu, nástroje pro online sdílení a synchronizaci. Jelikož jsem v té době "jel" na debianu unstable/sid, nebyl žádný problém nainstalovat dropbox z repozitáře. Squeeze bohužel dropbox klienta v repozitáři nemá, a jak se zdá, dnes ho nemá už ani sid.
Opět jsem dal na reklamu a opět se mi to vymstilo. Tolikrát jsem za ty ROKY vývoje četl a slyšel o zajímavých novinkách Firefoxu/Iceweaselu 4.0, že jsem se při pročítání webupd8.org rozhodl si ho nainstalovat.
Už dlouho jsem si chtěl ošahat nové uživatelské prostředí Unity, které Canonical vyvíjí pro Ubuntu 11.04. Po nezdaru s druhou alpha verzí, kterou se mi nepovedlo v pořádku ani nabootovat, natož nainstalovat, se mi to konečně povedlo v třetí alpha verzi nového Ubuntu.
Assaultcube je fps střílečka založená na Cube engine. Hra vznikla v létě roku 2004 pod názvem ActionCube, jako snaha přinést do hry prvky realističnosti. O tři roky byl však název na žádost vývojářů ActionQuaku změněn na Assaultcube. Hra prošla mnohými změnami a vylepšeními, nabízí řadu herních módů, desítky serverů, a velké množství map. Jsou podporovány platformy Linux, Windows, a OS X.
Jelikož a protože se rád zasměju, ze sentimentu se občas podívám na technet.cz spadající pod idnes. Tentokrát mě zaujal článek "Ochránit počítač i práci s multimédii zvládnou programy od jediné firmy", a okamžitě mě napadl Zoner, pyšnící se lety osvědčeným Zoner Photo Studiem, který v posledních letech nabízí i antivirus.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
Než mě začnete lynčovat "co jsem si to koupil", vězte, že jsem byl plně při smyslech a poměr cena:výkon byl pro mě prostě neodolatelný. S HW notebooku jsem již řešil pár problémů, hlavně co se podpory v Linuxu týče, nicméně žádný se nevyřešil jako ten s "nemožností vypnutí wifi", tedy zastrašením.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.