Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Nedávno jsme tu měli iniciativu "sešívaného" Jiřího Eischmana, který nás vyzval k podání zpětné vazby k současnému stavu linuxového desktopu, respektive GNOME Desktopu.
Sešívaný na komentáře často odpovídal a to i tím stylem, že se na danou problematiku sám podívá. Jelikož jsem původně očekával odpovědi "tohle nejde protože, a tamto nejde jelikož", bylo to pro mě milým překvapením. Podobným překvapením pro mě bylo nedávné setkání s GNOME3. Před lety jsem z něj utekl na Xfce, a ačkoli nemám nejmenší důvod (spíše naopak) toto rozhodnutí měnit, pokud se jedná o "Eye Candy" nasazení, není u mě Xfce na prvním místě.
Bývalá přítelkyně mě tehdy požádala o instalaci Linuxu na její notebook, zda to bylo ze zájmu o Linux nebo o snahu proniknout hlouběji do mého okruhu zájmů, už zůstane záhadou. A protože jsem chtěl Linux ukázat v tom nejlepším světle a daleko před Windows, nevolil jsem Xfce.
Nechápejte mě špatně, Xfce považuji za to nejlepší z nejen linuxového desktopu. Je rychlé, malé, neuvěřitelně přizpůsobitelné, pokud si mohu dovolit narážku, tak je jako staré dobré GNOME2. Žádné jiné prostředí mi nenabídlo takové možnosti jako Xfce, v žádném prostředí se mi nepracuje tak příjemně a přitom tak efektivně jako v Xfce. Poměr "cena - výkon" je u Xfce zkrátka nepřekonatelný.
Proč bych ho tedy nenasadil jako to "Eye-Candy" prostředí? Nasadil, ale pouze pro sebe. Již dávno jsem si zvykl na motivy shiki-dust, je to jeden z prvních balíčků, který instaluji, abych se rychle zabydlel. Nicméně ačkoli si v Xfce mohu zapnout plno průhledností za cenu minimálního zpomalení i na již poměrně obstarožních strojích, u běžných smrtelníků ani tato kombinace nevzbudí ten "wow" efekt, kterého jsem se snažil dosáhnout. A protože jsem nenašel lepší kombinaci motivů, ikon a nastavení kompoitoru, nemohl jsem se tehdá vydat směrem k Xfce.
Chtěl jsem něco nové, neokoukané a futuristické, ale přitom příjemné a kompaktní. Čímž jsem si zavřel dveře i u KDE. Ačkoli to bylo právě KDE 3.5.x, které mě cca před deseti lety skutečně přitáhlo k linuxu, a přesto že výkon KDE se "prý" podstatně zlepšil a je i poměrně "futuristicko koukatelné", je na můj vkus trochu moc překombinované až nelogické. Pro nás nadšence výborné, spousta funkcí a plno grafických nesmyslů, co lahodí oku. Nicméně to vše je spojeno se záplavou dialogů, nabídek a podnabídek, posuvníků a tlačítek, skoro jako na Windows. A to je přesně co jsem nechtěl. Nechtěl jsem ukazovat že je to skoro jako Windows, chtěl jsem ukázat že je to své, originální, lepší.
Vydal jsem se tedy cestou GNOME 3.14, a to protože jsem zapřísáhlý Debianista. Výsledek byl nadmíru úspěšný. Protože se již k danému stroji nedostanu, mou pouze ukázat testovací verzi z Fedory 23, kde jsem si zkoušel různé kombinace motivů, doplňků a nastavení, než jsem se pustil do instalace Debianu. Obrázek odkazuji do místní galerie Desktopů, kam jsem ho tehdy umístil.
Náhled zde v galeriiV diskusi tam vývojáře zrovna nevychvaluji, takže se k tomu alespoň v rychlosti vyjádřím. Na GNOME mi od pradávna vadila výchozí kombinace motivů a ikon. Adwaitu jsem roky považoval za naprostou tragédii, nicméně v GNOME 3.22 je to už vcelku koukatelné. Ikony stále považuji za hrozné, nicméně již jsem si zvykl, že výchozí vzhled je nutno změnit, at už se bavíme o Xfce, GNOME nebo čemkoli jiném. A jak mi ve výše zmiňovaném příspěvku odpovídal sešívaný, v Red Hatu designera skutečně mají, takže se asi jen tak něco nezmění. Dále jsem zmiňoval problém s nekompatibilitou rozšíření napříč verzemi GNOME. To sice stále považuji za problém, ale čím dál tím menší. Bud se situace zlepšuje, nebo už jsem si navykl instalovat mnou dříve ověřená a funkční rozšíření. Chybné stíny textu viditelné na obrázku se naštěstí v GNOME 3.14 neobjevily. Co potřebuje předělat je portál extensions.gnome.org. Řada rozšíření se sice "aktivuje" v systému po nich ale není ani památky. A to ani na panelu, ani v nástroji "vyladění systému". Dále také mizerné náhledy, typicky žádné informace o autorovi, kompatibilitě nebo rozšíření jako celku. Pokud bylo cílem Red Hatu to, aby byl tento portál užíván jako nutné zlo, tak dosáhli svého.
A teď se konečně dostáváme k tomu, proč vlastně píši tento příspěvek. Koupil jsem si tablet. Vlastně jsem ho koupil otci, a ve skutečnosti to není tablet, ale tzv. Tablet PC. Protože měl otec vždy tendence používat místo myši prsty, zdálo se jako dobrý nápad toho využít. Po několika hodinách "googlení" jsem se rozhodl pro ASUS Transformer Book T100HA, k němuž jsem našel několik postů na Ubuntu Forums. Rozhodující pro mě byl tento, kde zmiňovali téměř Out-of-Box funkci s jádrem 4.11rc6. To se sice alespoň pro mě ukázalo jako mylná informace, nicméně to není předmětem tohoto zápisku. Zařízení funguje vcelku obstojně, Wifi jsem rozchodil i na starším jádru 4.10.0-19 na Ubuntu 17.04 GNOME, ztmavování a automatické otáčení displaye a zvuk zatím nefungují vůbec.
Tentokrát jsem nehledal futuristické rozhraní, Tablet PC s ATOMem jsem koupil právě proto, abych si GNOME vyzkoušel v jeho "přirozeném prostředí". Již od chvíle, kdy jsem poprvé uviděl GNOME3, bylo nadmíru jasné, že je určené právě pro dotykové obrazovky a tím pádem (i) tablety.
Po zhruba dni hraní si s dotykovým GNOME 3.22 si tím ale nejsem zcela jist. Bud jsem se ve svém úsudku před lety zmýlil, nebo je někde v Red Hatu zakopanej pes. V GNOME jsem totiž nalezl tolik očividných chyb, které jeho použití dotykem tak znepříjemňují, že kdyby si v Red Hatu někdo troufal vyhazovat zaměstnance během jízdy výtahem, neměl by čas z toho výtahu vylézt.
Celkem otráveně jsem vyzkoušel i Xfce 4.12. Něco tak rychlého a překvapivě dobře na dotyk reagujícího ten Tablet PC ještě neviděl. Posunování ve složce má o něco lépe řešené gnome, ale to je jen malá vada na kráse. Před smazáním GNOME zachránilo pouze to, že zatímco po rotaci obrazu skrze xrandr v GNOME rotují i osy detekující dotek, u Xfce a Mate tomu tak není. To, že před pomyslnou oprátkou GNOME zachránila absence tohoto jednoho bugu, není zrovna dobrá vizitka.
I po všech těch letech se musím ptát, pro koho je to GNOME vůbec určené. Skutečně existují zákazníci, kteří přijdou do Red Hatu se slovy "přesně tohle potřebujeme"? Nebo je celé GNOME jen "for fun" projekt určený k prokrastinaci mezi prací na těch "enterprise" projektech? Protože to by pak spousta věcí začala dávat smysl.
Asus Transformer Book s Ubuntu 17.04 amd64 GNOME 3.22
Tiskni
Sdílej:
Před smazáním GNOME zachránilo pouze to, že zatímco po rotaci obrazu skrze xrandr v GNOME rotují i osy detekující dotek, u Xfce a Mate tomu tak není. To, že před pomyslnou oprátkou GNOME zachránila absence tohoto jednoho bugu, není zrovna dobrá vizitka.To není bug, to je chybějící feature. Nastavení výstupu nemá s nastavením vstupu nic společného. Nastavuje se to samostatně. Jen to má takové nepříjemné a trochu překvapující důsledky. Btw, zkus si touchscreen odpojit a znovu připojit, jestli se znovu chytne i s rotací (na Thinkpad Yoga 12 se odpojí při zaklapnutí displeje).
Taky se chystam dat sanci Gnome 3 na Atom tabletu (Chuwi HiBook Pro, pokud rozchodim touchscreen). Zatimco na desktopu jsem si nedavno opet overil, ze se s tim efektivne pracovat neda, na dotykove ovladani by to mohlo byt docela fajn. Zkratka kazde UI si musi zvolit svou orientaci, skloubit tradicni myso-klavesnico-idni ovladani a touch bez velkych kompromisu nejde. Analogii by mohl treba byt Android, ktery s mysi a klavesnici neni vubec rozumne pouzitelny.
Tady jde o filozofii ovladani, o procesy, vedouci k urcitemu cili. Souvisi to i se zamerenim na urcitou skupinu uzivatelu. A tam jsou diametralni rozdily, to workflow je docela odlisne. Mohlo by to byt konfigurovatelne, ale znamena to nasobeni effortu na navrh, vyvoj a testovani, takze si bud projekt musi vybrat svou cilovou skupinu nebo delat kompromisy.