Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Zajímalo by mne, jak by se k tomu stavěl případný soud, kdyby podnikatel neustoupil vydírání ze strany úředníků. Doklady přece potřebnou dobu uchoval. Zanedbal něco? Měl udělat něco, co neudělal a co mu ukládá zákon?
Jinak pro finanční úřad a pod bych si udělal kopie, a origunál k té kopii přicvakl že po 1/2 roce originál vybledne není můj problém, já účtenku mám i kopii co víc pro to udělat a že ji úředník nepřečte není můj problém, ať si to dohledá u výrobce....Zádrhele jsou tam dva:
V jakou chvíli přesně doklad přestává být dokladem? Když ho nepřečte úředník s pěti dioptriemi? Když ho nepřečte úředník se dvěma dioptriemi? Když nejde přečíst mikroskopem nebo s nějakým speciálním vybavením? Kde je tohle specifikované?
K dokladu bys měl mít odpovídající záznamy v účetnictví, stejně tak by je měl mít prodejce. Takže v případě nečitelných dokladů by mohl jít kontrolor za dodavatelem a chtít vidět jeho záznamy – ten by ale v tu chvíli nevěděl1, proč ho kontrolují, tak by prostě ukázal svoje záznamy. Spíš než úmysl bych v tom viděl neznalost/nedbalost.
Horší je to s reklamacemi, tam to chce trvanlivější doklady a/nebo záruční listy.
[1] kdyby to vědět, tak by mohl chtít šidit a říct, že nic takového neprodal, a ušetřit tak na daních, ale to by zase musel všechny doklady přečíslovat, takže by pak neseděly s čísly na dokladech od jiných zákazníků, případně do těch vzniklých mezer vrazit nějaké fiktivní faktury na nízké částky…
...že podpora v CUPS snad ani nedává moc smysl.
Ale, ale.... Např. termotiskárny BOCA mají driver pro CUPS a tak stačí udělat postscript nebo pdf potřebné velikosti a odeslat.
Výhoda je v tom, že můžete tisknout po síti, zařazování tiskových úloh. Prostě CUPS.
V Cupsu bych pak nastavil tiskárnu Generic/text-only nebo Generic/Raw Queue nebo Generic/ESC/P Dot Matrix nebo IBM-Compatible Dot Matrix.
<a href="ean:1234">1234</a>
Co se týče běžných jehličkových POS tiskáren, typicky to bývá tak, že tisk řeší přímo pokladní SW pomocí předpřipravených profilů a do tiskárny posílá plaintext + řídící ESC sekvence. Seznam řídících sekvencí lze dohledat v manuálu, který je ke stažení na strákách EPSONu případně STAR (asi nejrozšířenější modely na eshopech u nás), takže není problém si napsat vlastní CUPS backend, pokud váš POS tisky neřeší.
U jednoho mého klienta používám na Linuxu POS napsaný pro DOS (běžící v DOSEMU) jak s tiskárnami STAR (SP500), tak EPSON (TM-U220PD) a tisknu do RAW queue v CUPSu bez sebemenších problémů včetně otevírání pokladní zásuvky.
Tiskni Sdílej: