Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Řešení dotazu:
…tam provádím pouze upgrade pořád dál a dál, protože tam když se něco posere tak to jde spravit, nalézt za rozumnou dobu.Jo a právě proto je linux do takovýho prostředí vhodnej. Kdysi jeden můj kantor prohlásil něco co jsem pak slyšel z edu sféry častěji: wydle jsou jednoduchý pořídit a voser se o ně starat, linux to má naopak.
Prostě dnes je to o tom že se všeci snaží vše napojit na internet a já se ptám proč? Proč má lednička být připojená na internet? Proč má být topení připojeno na internet? Pak jedna porucha odstaví půl zeměkoule.Usmívej se luddito, bude hůř Na /. se zrovna píše o zinternetovaným kartáčku na zuby. Tam venku řádí 21. století, zvykej si. Budoucí generace si taky zvykají, a když jim z učebny odpojíš internet tak k čemu vlastně bude dobrá?
…Ale problém je že různé programy pro školy pro linux prostě nejsou - buď tam dáš windows a nebo si neškrtneš - licence ti dáme za hubičku aby se žáci naučili jak je ten windows dokonalej a aby ho potom chtěli…A nepřijde ti tohle jako důvod se tomu už jen proto vyhnout? Já myslím že všechno co má smysl "učit" o počítačích na linuxu učit jde. Pokud to nejde, tak bych se hodně zamýšlel jestli je to ještě výuka a ne už jen tupá indoktrinace. Dokonce i kdyby opravdu byl nějaký nenahraditelný superspecializovaný soft, tak stejně vsadím koláč proti psímu sucharu že taková výuka bude na prd, protože velice rychle "morálně" zastará – vzdělávací ústavy se těžko udrží na špici vývoje (vůbec se tam dostat je menší zázrak).
Pokud ty stroje nemají aspoň 4 GB RAM, jiné řešení než LTSP pravděpodobně nebude použitelné.
Otázka je, jestli se místo údržby takového šrotu nevyplatí třeba nějaká nová multi-seat konfigurace. Někde kolem 15 litrů se dá pořídit desktop, u kterého můžou pracovat 4 lidi. (Cena bude samozřejmě trochu jinde, pokud by měl mít každý z nich rozumný dnešní display.) Docela mě překvapuje, že multi-seat stroje nejsou ve školách mnohem populárnější. Mají většinu výhod LTSP, zatímco většinu jeho nevýhod nemají.
Za 60 litrů by pak byla učebna pro 16 lidí, což je zhruba tak půlka třídy. (S větším počtem žáků najednou se stejně nic moc rozumně učit nedá.) Za dalších 60 litrů by k tomu byla i důstojná zobrazovací zařízení. Ovšem pokud je rozpočet na IT řádově 0, nedá se nic dělat, protože 0 < 120 litrů.
Tiskni Sdílej: